| Příspěvky a připomínky: j.tomiska@gmail.com |
|
|
|
Zde nyní najdete léta dřívější: 2003, 2005, 2006, 2007, 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017, 2018, 2019, 2020, 2021, 2022, 2023, 2024, 2025, od 2011 přímo v "Kalendáři" níže. |
 |
Pro nové čtenáře: Kalendář: po ťuknutí na akci v kalendáři se Vám otevře menší podokno s dalšími informacemi. Kalendář na rok 2025 v klasické verzi ke stažení ve formátu pdf je zde. Album fotografií: při zobrazení obrázku z alba můžete na počítači stisknout pravé tlačítko myši a z nabídky vybrat, mezi jiným, zobrazení velkého obrázku na displej nebo jeho uložení na počítač. Na tabletu nebo mobilu podobně, jenom podržíte na obrázku prst. |
| 16. 5. 2026 | Severní stopa, 48. ročník | |
|
POŘADATELÉ: Klub českých turistů Dolní Poustevna ve spolupráci s Městem Dolní Poustevna. START: Dolní Poustevna, turistická chata za hřištěm. Start cyklotrasy a tras 2 km, 5 km: 9:00 - 11:00 hodin. Start delších pěších tras 10 km, 15 km: 8:00 - 11:00 hodin. Startovné děti 20,- Kč, dospělí 40,- Kč. TRASA 2 km (po ČR, vhodné pro kočárky a zdravotně postižené): start - kostelík - kolem hřbitova - Čtverec (trasa nebude značena). TRASA 5 km (pouze po ČR): start - rybářská chata - Solná stezka - Maxova bouda - Zelený dům - Karlín - Čtverec. TRASA 10 km (přes SRN): start - rybářská chata - Filipova cyklostezka - sportovní centrum - Peststein - Solný sloup - Rugiswalde - Zelený dům - Karlín - Čtverec. TRASA 15 km (přes SRN): start - rybářská chata - Filipova cyklostezka - sportovní centrum - Peststein - rozhledna Unger - Solný sloup - Rugiswalde - Zelený dům - Karlín - Čtverec. CYKLOTRASA 20 km (přes SRN): start - rybářská chata - Filipova cyklostezka - sportovní centrum - cyklostezka - rozhledna Unger - Rugiswalde - cyklostezka - Langburkersdorf - Drážďanka - Lobendava - Zelený dům - Čtverec. Ing. Jaroslav Leksa, email: leksa.jar@seznam.cz, mobil: 602 126 390. www.severnistopou.cz |
|
 |
| 23. 5. 2026 | Brigáda na nátěr turistického zařízení | |
|
Sraz v 9 hodin na nám. v Krásné Lípě. Budou se natírat lavičky,altány atd. Předem děkuji těm, kteří budou mít zájem. Jitka Štraubová, email: straubovajitka@seznam.cz, mobil: 606 590 040. |
| |
|
| 27.5.–1.6. 2026 |
Západní Čechy, Žlutice | |
Mapka
 |
Odjezd ve středu 27. 5. v 8:15 z náměstí v Krásné Lípě. Změna ubytování: Penzion Žlutice K dispozici 11 míst ve 4 pokojích: 1x4, 1x3 a 2x2. Platí se hotově na místě (ne kartou), 700 Kč/osoba a noc (tj. celkem 2.800 Kč/os. a pobyt) vč. snídaní a místního poplatku. Na pokojích si nelze vařit, nejsou kuchyňky. Možné cíle: – Bečov nad Teplou s hradem a túrou 8 km – Rabštejn nad Střelou – žulové balvany a viklany u Žihle – románské kostely Vroutek a Potvorov – zámek Manětín a túra na Chlumskou horu s výhledy – Chyše, zámek a výstup na Vladař s rozhledem – Žlutice s muzeem, v pá a so je tam divadelní festival (!) Budeme v oblasti s 500 – 800 m n. m., opuštěný region (Sudety více zřetelné než u nás na severu), na rozhraní krajů Karlovarský, Plzeňský, Ústecký a Středočeský. Relativně nedaleko Karlovy Vary, ale tam asi nepojdeme. Dotazy na e-mail: jiri.rak@gmail.com. Přihlášení (8): Rakovi 2x (auto), Jan Tomiška (auto), Míla Wisinová, Mikuláš Peterka, Jarda Leksa, Hadravovi 2x. Jiří Rak |
|
|
| 6. 6. 2026 | Po stopách loupežníka Karáska | |
|
Výlet je v rámci programu Udržitelnost – projekt 140 let Horského spolku pro severní Čechy. Program: 1) Komentovaná prohlídka muzea "Karásek". 2) Odjezd do Karasek Schänke (kousek za obcí) na oběd. 3) Vycházka na blízkou vyhlídku. Připraveno: pro 12 až 15 účastníků z ČR a zbytek z Německa. Doprava: vlastními auty (máme zajištěno). Financování: vstup do muzea + honorář Karáskovi uhradí německá strana. Jídlo: zajištěn oběd, všichni stejný + pití, platí si každý sám. My už víme, že při 15 účastnících z ČR od nás budou v restauraci chtít 7.500,-Kč. Německá strana přispěje na naše obědy částkou 2.500,-Kč (100 Euro), tzn. že česká strana zaplatí za obědy celkem 5.000,- Kč. V tom případě vychází cena oběda pro jednotlivce na cca 340,-Kč. Platbu je možné realizovat na místě. Sraz účastníků: v 9:00 hod. na náměstí v Krásné Lípě před IC. Přihlášky: nejpozději do 2. června 2026 u p. Doudy (721 516 312) nebo u tlumočnice p. Schwarzové (732 573 224). |
| |
|
| 20. 6. 2026 | S STP okolím Lovosic | |
Mapka
 |
Jirka Hauf s manželkou Líbou z STP Lovosice pro nás připravili, v rámci družby mezi našimi oddíly, krásný pohodový
výlet (7,6 km) u Lovosic. Pojedeme v 8:05 z Rumburku, v Děčíně přestup do Lovosic (jsme tam v 9:56), dále do Března autobusem. Odjezd v 10:10. Pěšky do Sutomi, kde bude komentovaná prohlídka místního kostela se hřbitůvkem. Dále pěšky do Teplé (posezení s buřtíky), a když bude zájem, výstup na Holý vrch (nenáročné) s pěknými výhledy). Z Teplé Švestkovou drahou do Lovosic a dále vlakem v 15:59 nebo 17:59 domů. Příjezd do Rumburka 17:59 nebo 18:59. Jitka Štraubová, email: straubovajitka@seznam.cz, mobil: 606 590 040. |
|
|
| 2. 5. 2026 | Tajný výlet | |
| Fotografie Jarda Leksa 
Jaromír Petružálek
Líba Šaferová
Jan Tomiška
|
V sobotu se nás sešlo v 8 hodin na náměstí v Krásné Lípě celkem 21 osob a 2 čtyřnozí společníci. Sluníčko už svítilo a zvědavost,
kudy vlastně půjdeme, byla předzvěstí hezkého dne. Na výlet se sjeli lidé ze všech stran. Známé tváře, ale i zcela nové. Velkou radost nám udělali kamarádi z STP Lovosice. Velitel jejich vozu Jirka Hauf šel s námi, tří děvčat se ochotně ujala Libuška. Z náměstí jsme odjeli na srub Sichovka, kde jsme nechali zásoby na odpolední posezení. Auty jsme se přemístili kousek za Doubici na malé parkoviště. Libuška šla s děvčaty procházkou do Doubice s částečnou prohlídkou, na kávičku do restaurace Stará Doubice k "sochám", později se přesunula do Doubické hospody k rybníku, který suchou nohou i přešly. My ostatní jsme šlapali ze začátku po žluté turistické k třípackovému buku se svatým obrázkem Nejsvětější Trojice. Ten zde umístil NP České Švýcarsko. V dálce byla krásně vidět Spravedlnost (533 m n. m.) a Studenec (737 m n. m). Pokračovali jsme asi 300 m "po nové modré", ale pak již neznačenou Limberskou cestou kolem Limberské louky s výstupem na skalní vyhlídku Limberk (491 m n. m). Vyhlídka byla ještě do roku 1945 velmi udržovaná, později chátrala, nyní je již dosti zarostlá. Říká se jí i Sokolí vrch. Byl ale pěkně vidět hřeben Lužických hor s dominantním Studencem, na opačně straně v Saském NP i Großer Zschirnstein (561 m n. m.). Potom nás čekalo díky kůrovcové kalamitě a popadaným stromům dobrodružství. Bylo na každém z nás jak zdolá kterou překážku – přelézt, podlézt, přeskočit. Při scházení k jeskyňce byl vidět mezi stromy i Děčínský Sněžník (723 m n. m.). Stülpnerova jeskyně je krásné a velmi upravené tajuplné místo, které málokdo najde, a asi to tak má být. Má svoji pověst o lupiči Stülpnerovi, ale není ničím podložené, že by zde přebýval. Stejnou cestou se vracíme k autu. Sluníčko pálí v plné síle a po takovém výkonu láká chuť na pivečko nebo oběd. Stavíme u Doubické hospody, kde na nás čekají děvčata z Lovosic. Po občerstvení se přesouváme na srub Sichovku, kde je v tomto parnu velmi příjemně. Opečení buřtů přišlo velmi vhod. Milou společnost nám udělal Vlastík, který za námi přijel tradičně – do Rybniště vlakem a přes Karlovu výšinu (586 m n. m.) došel na srub. Stejně tak Jaromír, který nás moc potěšil svým nečekaným příjezdem. Harmonikář Mirek nám k tomu všemu pěkně zahrál a pěkně jsme si i zazpívali. Bylo to moc krásné odpolední posezení, tak jak má být. Poděkování Mikšovi za organizaci, občerstvení a přípravu Tajného výletu. Vyšlo to na jedničku. Jitka Štraubová |
|
|
| 24. – 26. 4. 2026 | Jizerky | |
| Fotografie Lucie Churáčková 
Standa Leš
Jan Tomiška
Míla Wisinová
|
Pátek 24. 4. Vyjíždíme z náměstí v Krásné Lípě natěšeni na nové dobrodružství, protože Jizerky nikdy nezklamou. Zatím nás je deset, odpoledne se k nám přidá čtvrté auto a bude nás magických třináct a dva psi. Jako již tradičně míříme cestou přes Žitavu a Bogatyni. První zastávka je v Breitebergu. Věž Dr. Curt Heinke byla sice zavřená, ale cesta k ní byla pestrá na výhledy. Luž se pyšně vystavovala na sluníčku. V městečku Hörlitz zastávka u zámečku, který slouží v současné době jako hotel. Majestátní 170 let starý jilm mu dělá společnost. Bohužel v Žitavě nebylo místo k zaparkování, takže tradiční zastávka u květinových hodin se nekonala. Bogatyň projíždíme a za chvíli brzdíme u cukrárny Vločka ve Frýdlantě. Je to naše tradice, stejně tak jako polévka v nedalekém Penny. Další zastávkou byl Obří sud nad Lázněmi Libverda, vyhlídka Dobrého ducha Muhu, vyhlídka Pekelské sázky a hejnické Madony. A dál? Hejnice. A když Hejnice, tak bazilika Minor s nově restaurovaným lustrem. Je nádherný. Zde se k nám přidává posádka čtvrtého auta a jedeme se ubytovat do penzionu Krakonoš v Bílém Potoce. A protože Jizerky se musí využít na 100%, k večeru se jedna skupina vydala na gastroturistiku – prozkoumat restauraci Dělnický dům, a druhá, krásy v okolí Bílého Potoka – kříž Milénia, Sedmitrámový most a Wenzerichův pomník. Večer pěkně do peřin, v sobotu nás čekal hlavní výstup. Sobota 25. 4. Sluníčko se na nás usmívalo od brzkého rána. Posilněni snídaní vyrážíme na Smědavu. Na parkovišti dostáváme lekci, jak správně zaparkovat a nevyčnívat z řady. (Po návratu z výletu vidíme proč – parkoviště je zcela zaplněné!) Čeká nás trasa vesměs po neznačených cestách a jak jsme se přesvědčili, s krásnými výhledy. Na Černém vrchu (1029 m n. m.) vidíme Ještěd, Jizeru, zasněžené Krkonoše a součástí vrchu je i Čertův kámen. Pokračujeme cestou do osady Jizerka. Na začátku údolí ční kužel Bukovce (1005 m n. m.). Vítá nás jedna z nejhezčích osad Jizerských hor s protékajícím Safírovým potokem a rašeliništi. Narcisky u Hnojového domu jsou v plné kráse. Tentokrát snad i díky zábranám bez válejících se turistů mezi nimi. Zde se dělíme na dvě skupiny. První pokračuje po Jizerské silnici na Smědavu, druhá na Střední jizerský hřeben na další vyhlídky Věžní skály (1018 m n. m.) a Pytlácké kameny (975 m n. m.). Romantické Černé jezírko, stejně tak vodní plocha Koleníkova bouda na Černé Smědé, zvýrazňují krásu těchto míst. Byla to opravdu nádherná trasa. Na Smědavě se potkáváme s první skupinou, která měla štěstí ještě na výborný boršč. Vzhledem k výpadku elektřiny jsme boršč již bohužel nemohli posoudit. V penzionu na nás čekal k večeři gulášek a svatba. Nejmladší účastnice Elli vyzkoušela teplotu vody a vykoupala se v potoce. Klobouk dolů. Nikdo z nás ji ale nenapodobil. Darovala si dárek k narozeninám, které s námi večer oslavila. A jak již bývá také tradicí, přišli na návštěvu kamarádi Soňa a Mirek Kozákovi. A zase byla legrace, popili jsme vínečko a snědli zásoby z domova. Neděle 26.4. Po snídani se rohloučíme s Krakonošem a vyrážíme směr Příchovice, vyhlídka Bílá skála (968 m n. m.). Ráno byly vrcholky hor v mlze, ale než zaparkujeme, tak sluníčko již zase svítí. Cestou na vrchol obdivujeme Hutterův kříž zdobený reliéfy sv. Václava a sv. Anny. Výhledy jsou famózní a jak už to tak bývá, ze všech vyhlídek na nás mává dominantní Ještěd (1012 m n. m.). Pokračujeme do Tanvaldu na vyhlídku Terezínka. Roku 1853 ji nechal továrník Mayer udělat pro svou ženu Terezu. Je zde krásný výhled na Tanvald a Nové Hamry. Je už poledne a žaludek se hlásí o slovo. Zavítáme do bistra v Tanvaldu natěšeni na boršč. Odcházíme zklamáni, zaskočila tak velký zájem, že asi museli dost ředit... Zastávku v pekárně ve Smržovce jsme nemohli vynechat. Mimo jiné, koláče vynikající. A Honza zde doplnil – plánovanou zastávku u Urbanovy křížové cesty jsem přejel, tak příště. Omlouvám se. Potom již do Jablonce nad Nisou a na skalní vyhlídku U Dobré Vody. Byla otevřena v roce 1902. Je zde pěkný výhled do okolí. Kousek od ní stojí vodojem z roku 1915. To bylo naše poslední turistické zastavení. Ale to ještě není konec výletu. Ta sladká tečka nakonec byla zmrzlina ve Lvové. Bez ní by to nebyly ty pravé Jizerky. Chtěla bych moc poděkovat Honzovi za krásnou přípravu výletu, za počasí, které objednal na jedničku, a za skvělou partu lidí, s kterými bylo opravdu fajn. A všichni jsme si to moc užili. Věřím, že za rok zase vyrazíme směr Jizerky. Jitka Štraubová |
|
|
| 22. 4. 2026 | Můj africký příběh | |
| Fotografie Lucie Churáčková 
|
||
|
| 18. 4. 2026 | Za Kočkou do Litoměřic | |
| Fotografie Lucie Churáčková 
|
Po stopách kočky: výlet, kde se šlapalo… a ještě víc ochutnávalo. Všechno začalo na horním vlakovém nádraží v Litoměřicích, kam se postupně sjížděli účastníci z různých koutů. Když vlaky odjely, napočítali jsme krásnou sestavu: 20 dospěláků, jedno dítě (bez pyžama) a tři čtyřnohé chlupaté posily. První kroky vedly k rozhledně Mostka. Naděje na dechberoucí výhledy byla veliká, ale rozhledna měla vlastní plán – otevírala až odpoledne. Nezbylo tedy než přijmout fakt, že výhled dnes obstará příroda sama. Od rozhledny jsme se vydali dál po modré značce k našemu hlavnímu cíli - skalnímu útvaru Kočka. Na Kočce jsme si udělali pauzu, vytáhli svačiny, pořídili fotky, pokochali se okolím a nasáli tu správnou „nicnedělací“ pohodu. Přesně ten moment, kdy nikdo nikam nespěchá a všechno je tak, jak má být. Jen při odchodu se naše skupina o malý kousek ztenčila – pejsek Čenda se rozhodl zůstat se svým páničkem Vlastíkem a užívat si kočičího místa o něco déle. Zbytek výpravy se vydal zpět směrem do Litoměřic. A tady se začala psát druhá kapitola dne: kulturně-gastronomická. Prošli jsme se městem, zastavili se u pomníku Karla Hynka Máchy, prošli se po terasách, udělali další várku fotografií (protože těch není nikdy dost) a pak… pak to přišlo: náměstí, hospůdky, cukrárny. A bylo vymalováno. Nějak nenápadně se z turistické akce stala akce degustační. Ochutnávalo se všechno, co se dalo – sladké, slaně sladké, sladce sladké… a možná i něco mezi tím. Dá se s jistotou říct, že jsme dnes pravděpodobně víc snědli, než nachodili. Ale kdo by to počítal? Kalorie se přece na výletech nepočítají, ty se ukládají jako zážitky (a občas i jinam). Postupně se odpoledne přehouplo do své klidnější části a my se začali přesouvat zpět na horní nádraží. Ještě před odjezdem jsme se rozloučili s Jitkou – kamarádka z Litoměřic, a Jana s Tarou – povinnosti volaly a noční směna si žádala své. A pak už přišlo loučení. Vlaky nás postupně rozvezly zpět do našich domovů – unavené, spokojené, možná o pár kroků bohatší… a dost možná i o pár kilo těžší. Celý den se nesl v duchu pohody, smíchu, skvělých lidí a téměř letního počasí. Modrá obloha, slunce nad hlavou a dobrá nálada v každém kroku. A jestli jsme skutečně šli po stopách kočky? Ano. Protože jsme si šli tak trochu po svém. Velké díky Jitce za super výlet. Lucie Churáčková |
|
|
| 11. 4. 2026 | Vytí na Vlčárně | |
| Fotografie Lenka Peterková 
|
Společné vytí na Vlčárně a jak všichni dohromady udělají moc. Někdy stačí parta správných lidí a i ten nejtěžší náklad se zdá o něco lehčí. V páteční podvečer jsme se sešli v Krásné Lípě, abychom zahájili čtvrtý ročník Stezek z Lásky. Někteří dorazili poprvé, jiní už patří mezi „staré známé“. Večer jsme zahájili společným grilováním a posezením, u kterého jsme nabrali síly na to, co mělo přijít. V sobotu ráno nám místní hasiči zajistili přepravu přímo k místu výkonu práce. Pod rozhlednou na nás čekala pořádná výzva: Osm set pytlů s cementem, tvárnice ztraceného bednění a další technický materiál. Úkol zněl jasně: vynést vše o 200 metrů dál s 19metrovým převýšením. Akce, pořádaná ve spolupráci s městem Krásná Lípa, měla charitativní podtext a formu závodu. Za každý vynesený pytel dostal nosič lísteček – nejen jako potvrzení pro odměnu, ale hlavně jako důkaz pomoci pro nemocného Tomáška. Za každý jeden pytel totiž putovalo 20 Kč do jeho kasičky. Díky nasazení celkem 127 lidí se dílo brzy podařilo. Celkem se vynosilo neuvěřitelných 800 jednotek materiálu a po zásluhách nás čekal společný oběd a odpočinek. Je skvělou vizitkou naší party, že první tři místa za nejvíce vynesených pytlů obsadili právě naši dobrovolníci. A kdo se na tak těžkou práci necítil, přemístil se o 12 km dále k rozhledně Dymník. Tam se pustil do úpravy terénu, aby návštěvníkům zajistili ještě lepší výhledy do krajiny. Obrovské díky patří vítězům, ale i každému z vás, kdo přiložil ruku k dílu na Vlčí Hoře, ale i na Dymníku. Společně jsme dokázali, že i pár hodin práce může znamenat velkou pomoc. Děkuji všem přítomným dobrovolníkům. #stezkyzlasky Sváťa Mejvaldová |
|
|
| 28. 3. 2026 | Otvírání pramenů Křinice | |
| Fotografie Ilona Řechtáčková 
Líba Šaferová
Ivo Šafus
Jan Tomiška
|
Tradiční již 34. ročník oblíbené akce Otvírání studánek proběhl za velmi pěkného počasí,
které přilákalo asi stovku účastníků. Hlavní trasa vedla z náměstí v Krásné Lípě a jelikož
je to hvězdicový pochod, přidávali se lidé z Dolního a Horního Podluží, Varnsdorfu, Studánky,
ale i z Křečan, Děčína i Ústí nad Labem. Po krátkém povídání o historii tohoto půvabného místa a pozvání na naše blížící se akce přišlo na to hlavní – odemčení studánek. Letošního odemykání se ujali společně s Lídou malá Žofie a Pankrác. Nemohly chybět verše "Znám křišťálovou studánku...". Velkým lákadlem byl pro mnohé z nás první jarní buřt opečený na připraveném ohni. Opékalo se, povídalo a i nejen díky sluníčku, to byl moc hezký den. Poděkování všem, kteří se na letošním Otevírání studánek podíleli brigádně, přípravou i účastí. Lesům ČR Rumburk za výsadbu ovocných stromů, které budou studánky zdobit. Jitka Štraubová |
|
|
| 25. 3. 2026 | Jitčina lavička | |
| Fotografie Jan Fiala Jitka Štraubová 
|
Dne 25.3.2026 nainstaloval ve vlčíhorském katastru, na trase Köglerovy naučné stezky mezi
studánkou Veronika a rozhlednou Vlčí hora, krásnolipský klub KČT Krásná Lípa novou
turistickou "atrakcičku" – Jitčinu vyhlídku. Součástí vyhlídky je lavička se zvoničkou
a pojmenovaná je na počest Jitky Peterkové (1949 - 2022), jež zůstala navždy v srdcích
přátel nejen z klubu KČT Krásná Lípa. Prvky vyhlídky zhotovil Jaroslav Vlasák z Křešic (tel. pro zájemce 608 964 208). Poděkování za pomoc, spolupráci a podporu při výrobě a instalaci vyhlídky patří: KČT Krásná Lípa, Jaroslav Vlasák - Křešice, LČR, Lesní správa Rumburk Ing. Jan Drozd, Hasiči Krásná Lípa, Lucie Fiala, Leoš Virgler, Jitka Štraubová, Lucie Mošovská Churáčková a Václav Hieke. Díky všem. y n ?? a |
|
|
| 25. 3. 2026 | Brigáda u pramenů Křinice | |
| Fotografie Lucie Churáčková 
|
Dnes jsme u pramenů Křinice udělali opravdu velký kus práce – a to hned ve dvou „směnách“. Ráno se do úklidu pustili žáci 8.C spolu s Ekotýmem ze ZŠ a MŠ Krásná Lípa. Vyčistili cesty, okolí pramenů i parkoviště a společně naplnili 13 pytlů odpadků. Odpoledne pak nastoupily členky klubu, které prameny krásně vyzdobily a dodaly celému místu tu pravou jarní atmosféru. Teď už je vše připraveno na sobotní akci OTEVÍRÁNÍ PRAMENŮ KŘINICE – TŘÍ STUDÁNEK. Stačí si jen přát hezké počasí, aby se akce vydařila tak, jak má. Těšíme se na vás! Lucie Churáčková |
|
|
| 14. 3. 2026 | NP Saské Švýcarsko | |
| Fotografie Míla Wisinová 
Jiří Rak
|
Město Krásná Lípa, Klub českých turistů Krásná Lípa a trochu o.p.s. České Švýcarsko uspořádaly
v sobotu 14.3. poučnou i pěknou túru do Saského Švýcarska. Bylo nás třicet pět a vycházeli jsme od Nationalparkzentrum v Bad Schandau, kde probíhala 20. Tourismusbörse, tj. otevření turistické sezony. Jiří Rak tam představil německým zástupcům turismu novinky v Českém Švýcarsku. A pak jsme vyrazili. Starý elektrický výtah s výhledem do labského údolí, výstup do skal Schrammsteine ("saské Dolomity"), skalní hřebenovka Gratweg a sestup do Schmilky. Míla Wisinová vedla odvážné strmým sestupem kolem krásné vyhlídky Kleine Bastei, když předtím diplomaticky odradila od této varianty ty, kteří již byli unaveni. Ti pak s Jiřím Rakem sestoupili pod skalami cestou Elbeleitenweg k Mlýnu ve Schmilce, kde popíjeli pivo za 5,50 EURO a byli rádi, že už to mají za sebou. Spojili jsme se v jeden proud opět u přívozu ve Schmilce (už byla tma) a v 19 h jsme odjeli vlakem domů. Tyto túry k sousedům pořádáme každoročně na jaře, vždy vybíráme nějakou jinou cestu a jiné cíle v oblasti Schrammsteine/Affensteine/Grosser Winterberg. Za rok znovu. Jiří Rak |
|
|
| 3. 3. 2026 | Výroční schůze STP Lovosice | |
| Fotografie František Anděl 
|
Vyjeli jsme na pozvání našich přátel do Lovosic. Přivítání bylo srdečné a velmi milé. Na začátku schůze zazpívali své pásmo písniček děti ze 4. ZŠ Lovosice a pokračovala ženská skupina 4 TETY. I jejich vystoupení bylo moc pěkné. Poté vystoupila se zajímavou přednáškou paní Dr. Vacková. Pan Mirek Kučera a jeho děvčata nás seznámila s celoročním vedením a hospodařením klubu, jejich kulturním životem a úspěchy. V diskuzi vystoupil se zdravicí i náš předseda Vašek Hieke a starosta města Lovosice pan Krejčí, který odpovídal na otázky. Po skončení schůze nás kamarádi pozvali do restaurace Labužník na večeři. Byla výborná. Domluvili se zde další společné akce, výlety a ozdravné pobyty. Moc děkujeme za vaši pohostinnost a krásné odpoledne. Bylo nám s Vámi dobře. Krásné jarní dny a těšíme se na další setkání. Jitka, Miksa, Vašek a Jaromír |
|
|
