Příspěvky a připomínky: j.tomiska@gmail.com


Zde nyní najdete léta dřívější:
2003, 2005, 2006, 2007, 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017, 2018, 2019, nebo od roku 2011 přímo v "Kalendáři" níže.




Již proběhlo

31. 12. 2014 Silvestrovský výstup na Klíč
Fotografie:
Mikuláše Peterky
Jana Tomišky
Poslední den v roce nebyla ani sněhová kalamita, ani nepršelo, sluníčko si přesto poslední den v roce vzalo dovolenou. To nám nevadilo a na již tradiční silvestrovský výstup jsme se vypravili vlakem v počtu 12 osob z Krásné Lípy do Svoru. Někteří členové stejně jako loni v maskách. Ve Svoru jsme si krátili čekání na přátele z Děčína v hospůdce Na Kopečku, kde otevírají v 11 hod., ale po telefonické domluvě nám paní vedoucí ochotně poskytla pěkně upravený salónek, kde jsme se dobře občerstvili.
Po příjezdu turistů kamarádů z Děčína v počtu asi 25 členů v 10 hod. s vedoucím Karlem Veselým a naším členem Honzou Tomiškou jsme se vydali v dobré náladě k vrcholu. Abychom se navzájem poznali, každému členu naší party bylo namalováno na tvář srdíčko. V lese byla krásná sněhová nadílka a i přes sníh se šlapalo dobře. V serpentinách u vrcholu jsme potkali kamaráda Vlastu s pejskem Čendou a 9 devčat z turistického klubu Varnsdorf, která ale již sestupovala.
Na vrcholu Klíče nás bohužel nečekala žádná viditelnost, zato však další členové klubu, takže nás bylo v letošním roce rekordních 17 členů a přátel klubu. Připili jsme si a ochutnali domácí dobroty. Za velkého veselí a hromadného focení jsme zůstali na vrcholu díky bezvětří celou hodinu. Opatrně jsme sestoupili do sedla a dál pokračovali po žluté značce do kytlické hospůdky Duha. Šlo se dobře a cestou jsme potkávali jak veselou partu masek z Děčína, tak dokonce i lyžaře - běžkaře.
V hospůdce bylo plno, byla zde již děvčata z Varnsdorfu, celkem 18 členů a další přátele. V příjemném prostředí jsme byli rychle a ochotně obslouženi. Pivo, čaj, káva, k jídlu dobrý gulášek. Po jídle a odpočinku jsme se vydali ve 14.50 hodin na vlak domů. Dva členové vystupovali na Jedlové a pokračovali do Nového Boru, my ostatní do Krásné Lípy.
Výstup se vydařil, nikdo se nezranil, a to bylo to nejdůležitější. Celý den nás provázela dobrá nálada a ta doufám všem vydrží i po celý příští rok 2015. Přeji všem pevné zdraví a hodně našlapaných kilometrů. Někteří z nás se sejdou už zítra na novoročním výstupu na rozhlednu Vlčí hora.
Jitka Štraubová

29. 12. 2014 Rozloučení s rokem 2014 v Doubici
Fotografie:
Mikuláše Peterky
Líby Šaferové
Jana Tomišky
Pro zájemce byl připraven krátký 6 km výlet se srazem v Rybništi na nádraží. Zde se nás ve 13.30 hodin sešlo 13. Po červené, zelené a neznačené cestě jsme došli po l km k pěknému, i když již zarostlému skalnímu masívu Hrbolec (Pikelstein), který byl do II. sv. války hodně turisty navštěvován. Byl z něj pěkný výhled na Jedlovou, Chřibskou, Chřibský vrch, Studenec a další okolní kopce. Zajímavostí bylo, že dříve byl až na vrchol skalní vyhlídky pro lepší dostupnost natrvalo postaven dřevěný žebřík. V současné době není ale vzhledem ke vzrostlým stromům v okolí výhled žádný.
Při skalní vyhlídce jsme potkali pětičlennou partu varnsdorfských turistek, které také šly na společné posezení do Doubice.
Z vyhlídky jsme šli nejkratšími lesními pěšinami a porosty na Karlovu vyhlídku, kde jsme se trochu občerstvili, pokochali výhledy a potom sestupovali náročným a kluzkým terénem po žluté značce přes zafoukané a uklouzané kamenné schody a nejkratšimi lesními cestami do penzionu Hubertus v Doubici, kde jsme měli od 16 hodin sraz.
Nás se sešlo 30, děvčat z Vandsdorfu 17 i s bývalým předsedou Bořkem Bartošem. Ve skupině byl i jeden pejsek. Posezení se účastnili i přátelé klubu z Rumburka. V příjemném prostředí s ochotnou obsluhou si každý mohl dát něco z nabídky, ve které bohužel chyběl gulášek a levnější jídla. Víno, pivo, čaj, káva, to vše bylo k mání, i polévka s masovými knedlíčky, bramboráčky a zapečená brokolice a palačinky s borůvkami.
Předseda Václav Hieke popřál všem do nového roku, poděkoval za účast "přespolním" turistům a pozval účastníky na silvestrovský výstup na Klíč a novoroční výstup na rozhlednu Vlčí hora. Náš kamarád Mirek Novotný zahrál na harmoniku, při které si mnozí i zazpívali.
Jako první odcházeli turisté z Vandsdorfu - se světly blikaček, světýlek a lampiček se vydali do Rybniště na vlak. Zábava pokračovala asi do 19 hod. Pak se zbytek party rozloučil a rozešel a rozjel spokojeně domů. Večer se moc líbil a mnozí z nás se setkají ještě při silvestrovském výstupu na Klíč či novoročním výstupu na Vlčí horu.


28. 12. 2014 Slavnostní odhalení nového kříže na Kamenné Horce
Fotografie:
Mikuláše Peterky
Za příjemného slunečního, ale mrazivého počasí se v neděli 28.12.2014 sešli v počtu asi 65 osob malí i velcí obyvatelé Kamenné Horky, Krásné Lípy, chalupáři i přespolní na menší slavnosti k odhalení nového kříže na Kamenné Horce. Kříž vytvořil místní umělecký kovář pan Miloslav Petrášek a za účasti pana starosty Koláře a nového senátora pana Linharta ho daroval místním občanům a městu. Kříž stojí na krásném místě cca 100 m od bývalé hájovny.
Pan Petrášek vyprávěl, jak kříž vznikl. Torzo mu daroval přítel z Velkého Šenova, který ho našel pohozený v poli. Symbolikou kříže jsou tři tvary, zobrazující rozevlátá andělská křídla.
Každý z přítomných mohl u kříže zapálit svíčku a na pozvání pana kováře se podívat do jeho království, kde vznikají tak krásné a zajímavé věci. V kovárně čekalo příjemné teplo a malé občerstvení, kdo chtěl mohl si pro štěstí zazvonit na kovadlinu. Bylo to velmi příjemné setkání, vědět, že jsou mezi námi lidé, kterým historie není lhostejná a věnují svůj čas pro radost druhých.
Co popřát kříži? Dlouhou životnost, aby svou jednoduchou krásou působil radost nejen místním občanům, ale i všem, kteří do tohoto krásného koutu Kamenné Horky zavítají.


26. 12. 2014 Štěpánský výlet
Fotografie:
Mirka Vyčítala



13. 12. 2014 Turistický advent
Fotografie:
Mikuláše Peterky
Ivo Šafuse
Jana Tomišky
Turistický advent letos nebyl bílý, ale trochu uplakaný, zvláště po ránu. To ale nevadilo prodejcům, kteří byli již tradičně v příjemném prostředí bývalé Továrny, nyní Hostelu Lípa. I přes spíše dubnové počasí přilákal turistický advent hodně krásnolipských návštěvníků, ale i přespolních - z Rumburku, Varnsdorfu (mj. kamarádky z turistického klubu), České Kamenice i z více vzdáleného Polevska.
Po prohlédnutí a případně i nakoupení nabízených výrobků následovalo většinou občerstvení u našeho stánku před budovou. Nabídka byla tradiční: klobásky hovězí, loupežnické nebo bílé, gulášek, na zahřátí svařené víno, teplá medovina. A naše originální bylinná turistická lužická zahřála i za studena. U stánků v budově se mohli příchozí zahřát čajem nebo povzbudit kávou. Také si mohli zakoupit něco ke čtení i prohlížení z naší produkce.
Zájem byl i o vánoční stromky, které jsme poprvé po několika letech nemuseli svazovat provázky, ale s pomocí zakoupeného vynikajícího zařízení či přípravku jsme je balili do síťoviny.
Díky všem, kteří se na přípravě i na vlastním turistickém adventu podíleli. Děkujeme opět TS za  bezvadnou spolupráci, bez které by tato hezká akce býti nemohla.


5. 12. 2014 Výroční členská schůze
Fotografie:
Bogdana Stempkowskego
Výroční zpráva předsedy našeho klubu Václa Hiekeho byla značně obsáhlá, a proto si ji můžete přečíst nebo stáhnout zde.
Přehled brigád, při kterých členové i nečlenové klubu odpracovali při opravách, značení apod. přes 500 hodin je zde.


22. 11. 2014 Výlet na Milešovku
Fotografie:
Mikuláše Peterky
Jana Tomišky
Na nádraží v Krásné Lípě se sešlo 10 turistů. Mnohé asi odradilo nepříliš příznivé počasí. Po cestě přistoupili ještě čtyři kamarádi, takže celkem nás bylo 14. Cestu do Bořislavi zpestřil přejezd náhradní autobusovou dopravou. Zpoždění ale nebylo žádné, takže jsme před vykročením na trasu mohli udělat i několik skupinových fotek.
První zastavení bylo ještě v Bořislavi u kaple sv. Václava, kde se někteří ještě stihli i posilnit pevnými i kapalnými posilovadly. Pak již jenom do kopce, kromě nepatrného klesání ještě v Bořislavi.
Před Bílkou vidíme první sochy na Cestě přátelství, která vznikla v rámci dlouhodobého projektu Občanského sdružení Bílka pod Milešovkou, které se snaží o rehabilitaci krajiny Českého středohoří, obnovení zpřetrhaných a narušených česko-německých vztahů a starých kulturních tradic. Čeští a němečtí umělci společně pracovali na 14 plastikách podle staré cesty z Bořislavi do Bílky. (Tak se píše na informační tabuli.)
Krátké zastavení v Bílce u opravené kaple sv. Václava s jednoduchou, ale působivou výzdobou – netradičním zobrazením Desatera i promyšleným osvětlením vnitřku kaple. Zástávku někteří využili k posilnění, někteří k seznámení s dosud neznámými.
Ovšem tady již končila veškerá legrace a začal náročný výstup – převýšení 337 m až na Milešovku (837 m n. m.). Nahoře nás překvapila jinovatka na některých stromech, mírný větřík a sice zamlžené, ale přesto nejen tušená panorámata... Místní občerstvovna byla přeplněná, obsluha nestíhala, polévka došla, ale prostředí včetně příslušenství pěkné. Většina stihla i ochutnávku vín v sousední "vinárně". Čas ale docela kvapil, takže jsme museli okolo 14. hodiny dolů. Vlak jsme v pohodě stihli, autobus se sympatickou paní řidičkou čekal a k vlaku do Lovosic jsme dorazili přesně.
Myslím, že se výlet všem turistům včetně dvou pejsků i za nepříliš příznivého počasí líbil a domů dorazili všichni i příjemně unaveni.
Děkujeme Vlastíkovi za připravení a vedení pěkného výletu a Mikšovi za organizaci.


11. 11. 2014 Zimní putování Šebestiana Šulce pohořím Chibiny
Fotografie z přednášky:
Jan Tomiška
V pěkném prostředí Městské knihovny ve Varnsdorfu náš kamarád Šebestian Šulc 32 pozorných posluchačů zaujal svým vyprávěním o 10 denním zimním putování se stanem po poloostrově Kola v pohoří Chibiny. Mnoho fotografií nám přiblížilo nehostinnou krajinu s řídkou tajgou v údolích, sněhem všude kolem i silnými větry v sedlech hor. I přes tyto těžké podmínky si tato krajina dobře připraveného člověka zcela podmaní.


20. 10. 2014 Na Rousínovský vrch
Fotografie:
Líby Šaferové
Iva Šafuse
Na pondělí 20. 10. 2014 připravil Jirka Rak poslední výlet pro účastníky letních exkurzí „Nechte auto doma a objevte známá i neznámá místa nejsevernějších cest podél nově otevřené Dráhy NP“, tentokrát do Lužických hor, na Rousínovský vrch.
Vyšli jsme ze stanice Jedlová zastávka směrem na Novou Huť, po modré jsme šli po svahu Velkého Buku a směřovali k zalesněné znělcové hoře s nadmořskou výškou 660 m n. m. Na vrchol nevede žádná značená turistická trasa, a tak vám nezbývá nic jiného, než se nechat vést renomovaným průvodcem, nejlépe Jirkou Rakem.
Na východní straně kopce je strmý sráz, ze kterého jsou úchvatné pohledy od Hvozdu, po Jezevčí a Zelený vrch, Tlustec, Ralsko, Ortel. Protože byla nádherná viditelnost, viděli jsme i část Jizerských hor, Ještěd, Kozákov, Trosky, Bezděz. Mě zaujala nápadná izolovaná hora Ortel. Na netu jsem si našla informaci, že je to podle psychotroniků jedno z nejnegativnějších míst v Čechách a že se jeho návštěva nedoporučuje. Z hory prý vycházejí negativní vibrace, což pravděpodobně souvisí s dějinami, protože podle pověstí dříve sloužil jako pohanské kultovní místo a v 17. století zde stála šibenice.
Když jsme se dostatečně pokochali výhledy, vydali jsme se na zpáteční cestu. Domů jsme odjeli vláčkem ze Svoru.
Shodli jsme se, že to bylo krásně strávené odpoledne, ale nestihli jsme vyšplhat na Klíč. Stihneme to ještě letos? A to nemyslím na silvestrovský výstup.


4. 10. 2014 Karkonosze 2014
Fotografie:
Iva Šafuse
Jana Tomišky
Na výlet jsme vyrazili časně ráno - v 5.45 z Kamenné Horky. Museli jsme totiž zastihnout našeho kamaráda Tadeusze na startu jedné z etap pochodů Karkonosze 2014. Setkání s osazenstvem druhého auta proběhlo v podstatě bez problémů, stejně tak i s Irenou a Ivem ve Varnsdorfu. Hned na začátku nás zdržovaly mlhy, na druhou stranu některé výhledy byly úžasné.
Za Szklarskou Porębou nás zaskočila objížďka - při délce 11 km byla označená jenom na začátku a na konci a vzhledem k tomu, že vedla po "kotárech", kde jsme každou chvíli čekali, že skončí a dále bude pokračovat maximálně turistická značená cesta, to bylo docela napínavé. Do Karpacze jsme ale dorazili v limitu a s polskými kamarády jsme se setkali. Po registraci a zaplacení formálního startovného (abychom naše kamarády podpořili v jejich úsilí o udržení těchto pochodů, neboť i u nich počty pochodníků klesají), jsme přejeli na parkoviště nedaleko nejvýznamnější památky v této části Krkonoš - dřevěnému kostelíku Wang.
Po jeho vnější prohlídce (i vlastním posilnění) jsme u brány do KPN (Karkonoski park narodowy) zaplatili vstup 5 zł, divili se disciplíně Poláků a spolu s několika desítkami (bohužel) spoluturistů, vyrazili ze začátku v koloně do kopců.
Počasí nám přálo, ráno bylo sice okolo 4°C, ale sluníčko se snažilo. Podle potoka Łomnicy jsme na 4,2 km vystoupali o 363 m až k plesu Mały Staw k chatě Samotnia. Cestou jsme potkali ženicha s nevěstou! A výkon nevěsty je třeba zvlášť ocenit, protože již po vyjití z lesa v Kotli Malého Stawu pěkně foukalo. Snad teď nemarodí!
Občerstvení na chatě bylo zvlášť jedním naším kamarádem velmi vítané. Asi po půl hodince jsme vyrazili na chatu Strzecha Akademicka, kterou jsme ale po dohodě prozatím vynechali a vzhledem ke krásnému počasí i rozhledům jsme vyrazili směrem ke Sněžce. Opravdu jenom směrem. Skončili jsme po asi 2,5 km a 190 m převýšení na pěkném odpočívadle, asi 1 km od chaty Dom Ślaski. Sněžka byla na dohled, ale pak by se z výletu stal výkonnostní pochod a to jsme přeci jenom nechtěli. Pokochali jsme se výhledy na všechny strany a sešli k chatě Strzecha Akademicka, kde jsme se neplánovaně hodně zdrželi - hodně lidí, neuvěřitelně pomalá obsluha.
Po 1,5 hodině jsme vyrazili k údolí Biały Jar. Tady 20. 3. 1969 zahynulo pod lavinou 19 turistů. Pomník, který byl postaven na jejich památku, ale zbořila lavina v roce 1974.
Podle Złotego Potoka jsme se vrátili do Karpacze a šťastně našli i zaparkovaná auta.
Vzhledem k neplánovanému prodloužení pochodu i další dlouhé objížďce, jsme se již nemohli stavit na vyhlídce u Szklarske Poręby nad Zatáčkou smrti (východní Krkonoše i Rudawy již byly ale v mracích a mlhách). V Novém Městě pod Smrkem se naše cesty rozděli - druhé auto jelo směr Sloup, my směr Krásná Lípa.Krátkou zastávku u dolu Turów I. u Bogatyni jsme ale udělali. I noční pohled stál za to.
Výlet se vydařil, jak díky účastníkům i počasí! Díky všem.

19. - 21. 9. 2014 Polské Rudawy Janowickie
Fotografie:
Jaromír Petružálka
Jana Tomišky
Míly Wisinové
KČT Krásná Lípa, spolu se sdruženou turistickou organizací polských přátel, zorganizovaly třídenní výlet do JANOVICKÝCH RUDAV. Akce se zúčastnilo 18 českých turistů, kteří vytvořili čtyři automobilové posádky.

Charakteristika navštívené lokality
Janovické rudohoří je horská skupina Západních Sudet, rozprostírá se severně od Krkonoš a její severní hranici tvoří údolí řeky Bobru. Nejvyšší hora je Skalník s nadmořskou výškou 936 m. Území prošlo složitým geologickým vývojem, a jako výsledek všech horotvorných přeměn vznikla vysoká koncentrace rud v této oblasti. Rudy se zde těžily již od 13. století a těžba ovlivnila ráz krajiny.

Den první
Výchozím bodem expedice se stal německý Seifenersdorf. Řidiči aut si domluvili trasu cesty a pořadí aut a vyrazili jsme. U města Bogatyny v Polsku jsme udělali krátkou zastávku k nahlédnutí do povrchového lignitového dolu. Opět jsme přejeli do Čech a v Novém Městě pod Smrkem posvačili. A znovu přes hranice a již po polském území jsme dorazili do Jelení Hory, kde nás čekal polský průvodce Zbyšek a s ním první turistický výšlap nasměrovaný do Doliny Bobru.
Kdo by to řekl, že do doliny pošlapeme nejprve do kopce a nebyl to kopec ledajaký. Vyšplhali jsme k vyhlídkové věži Boleslava Křivoústého. Tomu se v tomto místě tak zalíbilo, že si tu nechal postavit hradiště, ale z toho zbyly již jen zarostlé valy a krásná vyhlídková věž s výhledem na Jelení Horu a hory vůkol. Do doliny jsme také sešli, řeka Bobr, přepásaná vodními přehradami, je přesto pohledným tokem a cestička, která ji kopíruje, nás zavedla ke stylové restauraci s vyhlídkovou věžičkou a nafoukaným názvem Perla zachodu. Když jsme se nabažili restaurace a výhledů na řeku a dřevěný most, pokračovali jsme do Siedlecina.
V Siedlecine se nachází věž a není ledajaká, jedná se o nejlépe dochovanou věž tohoto typu ve střední Evropě – obytnou věž, která vznikla v roce 1313. Věž je výjimečná nástěnnými malbami, které pokrývají stěny rytířského sálu – jedná se o světské náměty ze života sira Lancelota z Jezera, evropské unikum.
Po tomto zážitku jsme kopírovali řeku Bobr zpět do Jelení Hory. Nasedli do aut, přejeli do vesnice Bukowiec do ubytovny Skalník, kde jsme se ubytovali.

Den druhý
Dopoledne
Včera počasí přálo, dnešní ráno bylo uplakané, ale sluníčko se nevzdávalo, a tak byla naděje, že se alespoň trochu vyčasí. Když se bláznivě zamiluje muž do ženy o 22 let mladší a plní ve své pošetilosti veškerá přání, která vycházejí z romantických snů mladičké dívky, může vzniknout i úžasná věc. A to se stalo, když hrabě Reben nechal na přání své mladičké ženy Fryderyky, rozené Riedesel, v okolí Bukowiec vystavět řadu romantických staveb, rybníčků a parků. Dílo to bylo velkolepé, když si pozvání na čaj do svatyně Atheny nenechal ujít ani ruský car.
Okolím Bukowiec nás provázel Poitr, veliký patriot a milovník tohoto místa. Prošli jsme kolem kostela sv. Jana Křtitele, starého hostince, kostela sv. Martina s morovým křížem, k rozvalinám hradu s vyhlídkovou věží s výhledem na Sněžku. Uměle vytvořenou malebnou krajinou s rybníky a parky jsme došli kolem domku zahradníka z 18. stol. ke Svatyni Atheny, do informačního střediska a zámku hrabat Reben. Přesto, že jsme nenavštívili vše, co je v okolí k vidění, exkurze skončila, čas vypršel.

Odpoledne
Ujala se nás průvodkyně Eva a automobily jsme přejeli na parkoviště Pod Szwajcarkou. Odtud jsme vyrazily do skal Rudaw Janowieckych. Terén byl náročný – nahoru, nahoru a někdy dolu a nahoru, míjeli jsme skalní útvary Janowickie Skály a Krowiarki až jsme se dodrali ke zřícenině hradu Bolczów. V žádném případě se nejednalo o skalní hrádek, ale poměrně mohutný hrad. Ani velikost stavby a nedostupnost místa ho neuchránily před dobytím a vypleněním. Hrad si to užil dvakrát, jednou přišli husité, podruhé Švédové. Hrad již z rozvalin nepovstal. Z toho smutku nad hradem zaplakalo i nebe a sprchlo. Naštěstí déšť netrval dlouho, ale promáčel chodníky a místy se šlo vodou. A zase nahoru, dolu kolem útvaru Skalny Most a Piec až ke skupině skal Staroscinskie Skaly, které trasu důstojně zakončily. A potom již k parkovišti a do ubytovny.

Den třetí
Ráno lilo jako z konve. Naštěstí, než jsme zabalili, déšť ustal. S průvodkyní Evou jsme dnes vyrazili do Wiesciszowic, odkud je vstup do místa bývalých dolů, zvané Kolorowe Jeziorka. V dolech se těžily různé kovy a jezírka získaly barvu těžených rud. Za sebou se nachází Žluté jezírko, Purpurové jezírko, Blankytné jezírko a Zelené jezírko. Místo je zajímavé tím, že zde lze pozorovat stavbu rudných hornin, vytěžené jámy i štoly do nitra země. Trasa je zakončena vrcholem Wielka Kopa. Znovu se rozpršelo a v dešti jsme opustili parkoviště a dojeli k poslednímu místu naší návštěvy – Wieža widokowa w Radomierzu. Věž je pozůstatkem kostela z 15.stol a na vrcholu věže se nacházejí tři vzácné zvony z roku 1576, 1595 a 1612. V roce 2012 byla věž přestavěna na rozhlednu. Bohužel déšť a mlha krajinu zastřely.

Zde se s námi polští přátelé rozloučili. Děkuji jim touto cestou za zážitky, které nám zprostředkovali a za čas, který nám věnovali. Též děkuji oddílu KČT Krásná Lípa za organizaci této pěkné akce a že nás na ni pozvali.

Zápisky M. Sembdnerové.


7. 9. 2014 Výlet z Blíževedel přes Vlhošť do Holan
Fotografie:
Hany Mrštíkové
Jaroslava Procházky
Iva Šafuse
Míly Wisinové
V České Lípě na nádraží se nás sešlo 15. V Blíževedlech obdivujeme barokní sloup Nejsvětější Trojice, ale také se nám tu podařilo ztratit červenou značku a tak od barokního kostela sv. Václava s žebrovou klenbou pokračujeme po silnici k osadě Stranné a odtud k neznačené vyhlídce v místě zvaném Bročky. Bohužel výstup na skalní věže s výhledem byl jen pro odvážné.
Pěšinou a pak po zelené dojdeme do osady Hvězda s kapličkou sv. Jakuba Staršího a řadou hrázděných stodol a domů s arkádovými pavlačemi. Za osadou se otevírá krásný výhled na skalní bloky Vlhoště.
Vystoupáme na Malý Vlhošť, kde dáme polední přestávku. Poté se rozdělíme na dvě skupiny. První jde s Danou Štefáčkovou pomalu do Holan a druhá s Jirkou Rakem na skalní ochozy Vlhoště. Úzkou pěšinou projdeme pod skalami na nádherné vyhlídky prvního a třetího ochozu s výhledem na Ronov, Sedlo, skály Stříbrného vrchu, osadu Hvězda a mnoho dalších kopců, kopečků a osad.
Plni krásných dojmů společně s první skupinou odjíždíme z Holan autobusem do České Lípy. Čekání na vlak domů si zkrátíme procházkou po Lípě na zastávku Střelnice.

6. 9. 2014 Výlet z Bynovce přes Kvádrberk do Děčína
Fotografie:
Ivo Šafuse
Náš klub připravil ve spolupráci s OPS ČŠ a Křinickým pivovarem výlet z Bynovce přes Růžový hřeben na Kvádrberk do Děčína. Ve zdejším lesoparku u jezírka jsme pro turistické kluby okresu připravili vzpomenutí 130. výročí založení Horského spolku pro nejsevernější Čechy a 150. výročí vydání prvního průvodce po České Švýcarsku. Krátkého výletu (9 km) za pěkného počasí a nádhernými vyhlídkami nad řekou Labe se ze Šluknovského výběžku zúčastnilo 35 účastníků, v Bynovci se k nám přidalo 15 účastníků z Děčína a okolí.
Ve 13 hodin jsme došli k jezírku, kde nás očekávalo asi 25 účastníků včetně Krásnolipského komorního sboru. V programu také krátce vystoupil náš krásnolipský kandidát do senátu a současný starosta města ing. Zbyněk Linhart, který s námi šel celou výletní trasu a má naší plnou podporu. Kulturní vložku rozdělenou na dvě části zakončil hezkými písněmi Krásnolipský komorní sbor.

22. 8. - 1. 9. 2014 Francie - Le Rozier
Několik našich členů se zúčastnilo 10 denního zájezdu pořádaného Karlem Veselým z KČT Děčín a JEKOU do Francie, region Provence-Alpes-Côte d'Azur, v jihovýchodní Francii. Ubytováni jsme byli ve vesničce La Muse-St Paul, která sousedí s vesničkou Le Rozier. Mapka je zde.
Fotografie Jana Tomišky:
Fotografie Líby Šaferové:


30. 8. 2014 Výlet do Wrocławi
Fotografie:
Věry Hernychové
Ivo Šafuse
Miloslavy Wisinové
Za pošmourného rána se vydalo 53 nadšenců na výlet do polské Wrocławi. Autobus v pohodě ujížděl až do doby, kdy jsme měli přejet na polskou dálnici. Nyní nastal problém s dálniční krabičkou. Zjistilo se, že autobusu něco chybí a tak se začalo faxovat mezi řidičem a dispečerem ve Varnsdorfu. Vyřizování nás stálo skoro dvě hodiny času. Nakonec jsme kolem poledne dorazili do Wroclawy. Počasí se mezitím umoudřilo, a tak jsme se vydali na prohlídku města. Městem protéká Odra, která vytvořila několik ostrůvků, na které jsme postupně přecházeli. Navštívili jsme katedrálu, několik kostelů a obdivovvali stavby ve městě.
Naším cílem bylo náměstí, které má být údajně největší ve střední Evropě. Na náměstí stojí krásná radnice. Pak se nám počasí trochu pokazilo, ale tu hodinku jsme všichni využili na občerstvení. Po odpočinku jsme pokračovali další prohlídkou. Při odjezdu došlo k malému nedorozumění s hlídačem parkoviště. Vše nakonec bylo vyřešeno a my jsme se vydali na zpáteční cestu.
Poděkování patří našim průvodcům, panu Rakovi a Peterkovi, že nám zájezd připravili a všichni se jistě těšíme na další zajímavé výlety.
Líba Doležalová

11. 8. 2014 K prameni Sprévy
Fotografie:
Líby Šaferové
Další z výletů OPS České Švýcarsko s tematickým názvem "Nechte auto doma..." se uskutečnil v pondělí 11. srpna 2014. 18 turistů zahájilo pod vedením pana Jiřího Raka a Dany Štefáčkové výlet u baziliky ve Filipově. Po podrobném výkladu historie tohoto poutního místa jsme šli přes Neugersdorf k jednomu ze tří pramenů Sprévy (Spree). Poté jsme pokračovali na rozhlednu Schlechteberg, která je bohužel ve špatném technickém stavu, a proto je na ni vstup zakázán. Zde nás zastihl déšť. Počkali jsme si, až déšť skončí, a pak pokračovali do Ebersbachu, odkud jsme se stočili na cestu zpátky do Česka. Podél německo-české hranice jsme se dostali po krásném chodníčku zpět do Čech.
Nedaleko Černého rybníka jsme zahlédli pomníček, ke kterému našla informaci Věrka Hernychová v Jiříkovských novinách. Výlet se pomalu chýlil ke konci. Před námi už byla poslední zastávka na Jitrovníku. Do Rumburka jsme se dostali vlakem z Valdeku.
Ušli jsme 18 km, přesto se většina přihlásila na další výlet, který je hned za dva dny.

Před Černým rybníkem, asi 200 metrů vpravo, odbočuje lesní cesta na hřeben s hraničními kameny na hranici se Saskem. Asi 300 metrů od odbočky, již v vysokém lese, leží větší i menší žulové kameny. Jen jeden, asi 1,7 metru vysoký, je postaven. Na něm něčí ruka vytesala dubovou větvičku s dvěma listy a žaludem s tímto textem:
Rivier Förster, Franz Prinz 1893-1937
Zde zahynul revírník, lesník ve svém revíru. Muž v nejlepších letech, bylo mu 44 let. O důvodu jeho smrti se uvádí, že byl zastřelen pytlákem. Tak mi to vyprávěl i hajný ze Šluknovského kopce pan Veselý, který občas vybarvil písmena, číslice a listy na kameni. Jak to zjistil či slyšel nevím, sdělil mi to při náhodném setkání v lese, někdy v roce 1980. Pachatel dopaden nebyl. Ale také je dost možné, že v době neklidné hranice v roce 1937 bylo všechno jinak. Říšským kancléřem v Německu byl Adolf Hitler a štvavá kampaň proti Československu nabývala vrcholu. Místo cukerinu a fotoaparátů se více pašovaly zbraně pro sudetoněmecký Freikorps. Franz Prinz chtěl mít v revíru pořádek a to ho mohlo stát život.
(Jiříkovské noviny únor 2013.)

9. 8. 2014 Skalními hrádky Labských pískovců, 32. ročník
Fotografie:
Mikuláše Peterky
Hany Sedláčkové
Iva Šafuse
Bogdana Stempkowskeho
Jana Tomišky
Letos Skalním hrádkům počasí přálo. Při pátečním večerním výletu na Dýmník svítil již skoro kulatý měsíc, takže baterek nebylo téměř potřeba.
Sobotní pochody začínali všichni účastníci za krásného, prosluněného dopoledne a i převážná většina pochodníků došla za sucha i do cíle. Jenom několik pochodníků osvěžila na konci pochodu krátká, leč vydatná sprška provázená i několika zahřměními. Na Kyjovském hrádku razítkoval účastníkům záznamníky apod. i pan starosta Krásné Lípy Zbyněk Linhart, který kandiduje do Senátu České republiky.
Pochodů se zúčastnilo celkem 141 pochodníků, podrobný přehled je na jednom z obrázků.
Na startu i v cíli u Komunitního centra Kostka v Krásné Lípě (T - klub) bylo jako vždy občerstvení a v odpoledních hodinách i reprodukovaná a živá hudba.
Vedení KČT Krásná Lípa děkuje všem členům i pomocníkům, kteří se zúčastnili na přípravě i zajištění pochodu. Děkujeme také vedení města Krásná Lípa, Technickým službám města Krásná Lípa a Komunitnímu centru za výbornou spolupráci, bez které si již ani nedovedeme představit pořádání takovýchto akcí.

30. 7. 2014 Výlet na Unger
Fotografie:
Líby Šaferové
Nechte auto doma a objevte známá i neznámá místa nejsevernějších Čech podél nově otevřené Dráhy národního parku - to je motto deseti výletů, které pro turisty připravila OPS České Švýcarsko.
Cílem druhého výletu byla hora Unger nedaleko Mittelndorfu v Saském Švýcarsku.
V Dolní Poustevně nás přivítali starosta a místostarosta. Seznámili nás se záměry města týkajícími se rozvoje turistiky a cestovního ruchu. Poté jsme se vydali neznačenými cestami, zhlédli pomník bílé paní, až jsme se dostali na značené cesty v Německu. Prošli jsme kolem triangulačního bodu, zastavili se u pomníčku pochodu smrti z druhé svět. války a cíl naší cesty - rozhledna Unger - byl tu. Do Rumburku jsme se vrátili vlakem ze stanice Mittelndorf s 16 km v nohách.
Z 28 účastníků byly dvě turistky z Mostu, jedna z Brna, jinak samé známé tváře.
Jirka Rak se opět předvedl jako zkušený průvodce. Děkujeme.
Líba Šaferová

27. 7. 2014 Köglerovou naučnou stezkou - 1. ročník
Fotografie:
Mikuláše Peterky
Líby Šaferové
Iva Šafuse
Další společná akce OPS České Švýcarsko a KČT Krásná Lípa. Pro účastníky bylo připraveno 6 tras, na které se vydalo 50 zájemců. Někomu se možná bude zdát, že je to málo, ale byl to první ročník, akce ještě nevstoupila do povědomí turistů a příznivců vycházek do krásné přírody, bylo vedro, tak si mnozí zašli raději k vodě, a svoji roli jistě sehrála změna termínu akce ze soboty na neděli.
1. ročníku se zúčastnilo rovných 50 presentujících se účastníků, z toho 13 dětí. Z Krásné Lípy 8 účastníků (16%). Nejvzdálenější účastník byl z Fryšavy pod Žákovou horou.
Připraveno bylo 6 tras:
 2 km - 15 osob
 4 km - nešel nikdo
 8 km - 16 osob
15 km -  8 osob
21 km -  4 osoby
23 km -  7 osob

5. až 12. 7. 2014 Cyklo Žďárské vrchy - 12. ročník
Fotografie:
Mikuláše Peterky
Jana Tomišky
Letos jsme využili nabídku Jindry a částečně jsme obsadili jeho vilku ve Škrdlovicích. V šesti cyklistech jsme tak mohli poznat zase trochu jinou část Vysočiny - v okolí Žďáru na Sázavou. Bohužel nám počasí letos poprvé moc nepřálo, a i když jsme zmokli jenom na posledním výletě, nemohli jsme někdy ani dopoledne vyjet. Bohužel vzhledem k chladnějšímu počasí nikdo z nás neokusil vody Velkého Dářka ani rybníka Sykovec.
I přes tuto nepřízeň počasí se účastníkům jednotlivé výlety líbily i přes někdy příliš terenní vložky. Proti minulý ročníků ale zase ubyly náročné výšlapy.
Děkujeme Jindrovi i Růžence za milé přijetí i veškerou možnou péči.

28. 6. 2014 Za mlýnskými kameny do Jonsdorfu
Fotografie:
Mikuláše Peterky
Líby Šaferové
Ivo Šafuse
OPS České Švýcarsko připravila pro veřejnost a zdarma autobusový zájezd do Jonsdorfu na "Mlýnské kameny".
Vedoucí výletu byla Kristína Hofmanová. Odjezd z Krásné Lípy v 9.45 po příjezdu zájemců z Rumburka, přistoupení dalších ve Varnsdorfu.
V Jonsdorfu náš čekal fundovaný průvodce a předseda místního horského spolku Alpenverein pan Petr, který se nám maximálně věnoval. Svými znalostmi, podrobným výkladem a za pomoci české překladatelky všechny nadchnul. V parčíku před klubovnou oddílu (i s hvězdárnou) nás nejdříve seznámil s programem výletu a následně i s lázeňským městečkem s 1 800 obyvateli, ve kterém jsou udržované podstávkové domy a další turistické zajímavosti.
Hlavním cílem byla prohlídka části naučně stezky "Mlýnské kameny", o kterou tento spolek pečuje. Jsou zde čtyři bývalé lomy, ve kterých se těžil velmi tvrdý pískovec, ze kterého se tyto mlýnské kameny vyráběly. Pro nedostatek času jsme navštívili pouze dva největší.
Do lomu "Černá díra" je možný vstup pouze v průvodcem. Obdobně také návštěva "kovárny". Byli jsme seznámeni s velmi tvrdou prací dělníků, kteří zde mlýnské kameny vyráběli. Lomy byli v provozu v letech 1560 až 1920.
Na přání účastníků jsme poté navštívili několik krásných skalních vyhlídek s pěknými vyhledy do okolí.
Byl to velmi zdařilý výlet se zakončením ve 14 hodin s občerstvením dle vlastního výběru u rybníčka pod pěknými skalními útvary Jeptišek. Návrat do Krásné Lípy v 15.30 hodin.
Mikuláš Peterka

22. 6. 2014 Páté výročí znovuotevření rozhledny na Studenci
Fotografie:
Václava Hiekeho
Jaroslava Leksy
Hanky Mrštíkové
Mikuláše Peterky
V neděli dne 22.6.2014 zorganisoval náš klub pro turisty Šluknovského výběžku autobusový zájezd k 5. výročí rekonstrukce rozhledny Studenec. Ranní deštivé počasí skončilo s odjezdem z Krásné Lípy v 9.30 hodin. Po příjezdu na Křížový Buk se již obloha protrhávala a než jsme vystoupili na vrchol rozhledny v 10.45 hodin, tak byly již slušné výhledy, alespoň z těch částí, kde nebrání výhledu stromy.
V 11 hodin předsedkyně výkonné rady Občanského sdružení pod Studencem Jitka Tůmová, zahájila malou oslavu 5. výročí otevření rekonstruované rozhledny. Přítomné seznámila s činností jak pracně byla rozhledna zachráněna a znovu zrekonstruovaná. Pro účastníky nechyběl ani krátký, ale hezký, kulturní program. Bylo zajištěno i drobné občerstvení a suvenýry na památku.
Po skončení programu jsme se s organizátory a paní Tůmovou za klub rozloučili a za slunečného počasí jsme ještě navšívili zajímavou přírodní lokalitu "Zlatý vrch", kde jsou krásné, vysoké šestihrané čedičové sloupy.
Domů jsme odjeli ve 14 hodin. 56 účastníků bylo z Poustevny, Vansdorfu, Rumburka a Krásné Lípy. Krásnolipští výlety tradičně končí v krásnolipském pivovaru, ale bohužel jsme byli odmítnuti a zklamáni, poněvadž personál čekal za 25 minut německý zájezd a pro nás nebylo místo. Vydali jsme se do konkurenční restaurace "Penzion Lípa", kde jsme zdárně výlet zakončili.
Mikuláš Peterka

21. 6. 2014 Výlet na rozhlednu ve Sloupu
Fotografie:
Mikuláše Peterky
Jana Tomišky
Na nádraží v Novém Boru se nás i přes nepříliš příznivou předpověď počasí sešlo osm. Přes lesní hřbitov, kde byly ještě k vidění i dokvétající rododendrony, některé i přes pět metrů vysoké, jsme se zastavili na vyhlídce Jelení skok, z které je pěkný pohled na mohutný kopec Klíč a mnohé další - nejvyšší kopec Lužických hor Luž i Hvozd a další. Po další cestě borovým lesem, kde jsme viděli hezké pískovcové skály, jsme dorazili k jezírku, dokonce s červenými rybkami...
Při přestávce u Havraních skal jsme při svačince přestáli v altánu krátkou přeháňku. Výhledy z Havraních skal, kde je upravená plošina se zábradlím i rozhledovými tabulemi, mnohé překvapili. Take jsme zde poprvé uviděli i hlavní cíl našeho výletu - rozhlednu u Sloupu.
Po náročném sestupu z Havraních skal, který byl ztížen kobercem šišek, jsme po pískové pěšince, pak travnaté cestě a následně úzké pěšince v trávě, dorazili k hodně zarostlému rybníčku s pěknou chatičkou. A to jsme již viděli Radvanec a těšili jsme se na hospůdku U Mlejna. Došli jsem k ní pěkně upravenou osadou. Oběd některé uspokojil (velkými porce, chutné), některým se moc nelíbil (tvrdé knedlíky, asi zapomenuté chvíli v mikrovlnce).
Okolo východního břehu Radvaneckého rybníka se sloupským koupalištěm na druhém břehu, jsme došli do Sloupu, kde snad nikdo neodolal vynikající zmrzlině. Po projití části osady jsme strmou pěšinou, ze které jsme viděli i skálu se Samuelovou jeskyní, vystoupali na hřeben a po pěšině a následně kamenité cestě došli k našemu cíli - rozhledně. Rozhled byl vynikající, viděli jsme na jedné straně Smrk v Jizerských horách a na druhé rozhlednu na Vrátenské hoře.
Protože bylo času dosti, dohodli jsme se, že se podíváme ještě k Velké cikánské jeskyni, kam jsme skutečně přes pěkně obnovené lesní divadlo i dorazili. Pak již následoval rychlejší pochod přes Janov do Nového Boru na vlak.
Podle účastníků se výlet vydařil a někteří se podívali i do míst, kde ještě nebyli.

14. 6. 2014 Pohádkový les - 28. ročník
Fotografie:
Mikuláše Peterky
Romana Smita
Jana Tomišky
Letošního ročníku se za proměnlivého počasí zůčastnilo 912 platících účastníků (na 2 km trase 480 a na 7 km trase 432 účastníků), kteří se mohli poučit, pobavit i zkusit svoji zručnost na dvou nebo sedmikilometrové trase s celkem 18 zastaveními s 61 pohádkovou bytostí.
V cíli byl každý majitel správně orazítkovaného listu odměněn hezkým diplomem, horalkou a lízátky, náramkem. Menší děti samolepku se zvířátkem, omalovánky a volným vstupem na menší skákací hrad. Zdarma byly pro děti i výtvarné dílny. Každý se mohl po tak náročném výkonu, jak je tradicí, posílit a doplnit tekutiny u stánku našeho klubu.
Souběžně s naším pohádkovým lesem probíhal na náměstí i bohatý kulturní program a jarmark.
Vedení klubu i hlavní organizátor pohádkového lesa Mikuláš Peterka děkuje všem, kteří se na úspěšném průběhu podíleli a věnovali svůj volný čas na přípravu i vlastní akci a připravili nejen malým dětem pěkné zážitky. Pořadatelů a pomocníků bylo celkem 140! Opět se potvrdila dobrá spolupráce s vedením města i s Technickými službami, kterým za to patří poděkování. Stejně tak i za vstřícný přístup LČR, lesní správy Rumburk, k našim akcím. Poděkování patří i informačnímu středisku KČT Praha, firmě Hamánek, firmě Tisk Krásná Lípa, ČSOP Tilia a Kostka Krásná Lípa.

24. 5. 2014 125 let rozhledny Vlčí hora
Fotografie:
Jaroslav Leksa
Romana Smita
Bogdana Stempkowskeho
Iva Šafuse
Jana Tomišky
Nepříznivá předpověď počasí dělala velké vrásky pořadatelům v předvečer slavnosti. Ani ráno nevěštilo nic dobrého, zvláště když z okolních měst hlásili turisté silné deště. Naštěstí si tyto lijáky udržela 125 letá rozhledna dále od těla a již dlouho před zahájením slavnosti bylo malé prostranství před rozhlednou zaplněné. Cestou na rozhlednu si děti mohly zpestřit poznávací soutěží, kterou připravila Šárka Pešková. Uznání patří i několika ženám z Vlčí Hory, které v pěkných dobových kostýmech vystoupaly po kluzké pěšině s čedičovými kameny až k rozhledně a připomněly atmosféru před 125 lety.

Nový altán s posezením si někteří mohli prohlédnout jenom zvenku. (Jenom pro zajímavost, např. na fotografii 20140524DSC_0161 od Jana Tomišky je vidět 127 turistů.) Většina turistů i přes vysokou pravděpodobnost, že z rozhledny uvidí jenom kamarády u paty rozhledny, absolvovala výstup. Ti, kteří navštívili rozhlednu před lety, ji i vevnitř nemohli ani poznat - schodiště s 65 schody vyzdobené historickými obrázky rozhledny, malými fotografiemi 217 rozhleden v republice, na vyhlídkové plošině nové okení rámy, nová okna (některá otevírací) a velmi pěkné a přehledné velké výhledové tabule.

Po krátkém čekání na hejtmana Ústeckého kraje s vnukem, zahájili slavnost trubači z Lesnické školy ve Šluknově. Poté zazpíval Komorní pěvecký sbor Krásná Lípa pod vedením pana Sudka několik písní a jako první tu, která zazněla i při prvním otevření rozhledny 19. 5. 1889. Poté všechny přivítal předseda Odboru KČT v Krásné Lípě Václav Hieke. Několik slov postupně řekli starosta města Krásná Lípa Zbyněk Linhart, hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček, čestný předseda KČT Jan Havelka a dva zástupci Hinterhermsdorfu. Všichni řečníci zdůraznili mj. význam snah o zachování díla našich předků, ocenili obětavou práci členů Odboru KČT v Krásné Lípě i nečlenů odboru, kteří se této činnosti ve svém volnu věnují a jejichž odměnou je jenom spokojenost návštěvníků. Několikrát zaznělo i uznání výborné spolupráce klubu s Městem Krásná Lípa, bez které by mnohé akce i práce nebylo možné uskutečnit.

Zástupci Hinterhermsdorfu předali našemu klubu pěkný malovaný obraz - pohled na rozhlednu na Weifbergu - s věnováním. Vše bude vystaveno v prostorách rozhledny.

Na závěr setkání u rozhledny vyhlásil Mikuláš Peterka jména osmi nejlepších brigádníků, nečlenů klubu, a přítomným předal permanentky na 10 vstupů na rozhlednu zdarma.

Na louce u původního koupaliště pokračoval program, který fundovaně moderoval Karel Jarolímek. Shromážděné pozdravil předseda KČT Vratislav Chvátal a předseda asociace TOM Tomáš Novotný. Následovalo vystoupením trubačů z Lesnické školy, při kterém zazněly všechny typy troubení při honu. Swingové i tradiční polky a valčíky zahrála kapela Pavla Zelenky z Varnsdorfu. Pěkným zpestřením slavnosti byla i ukázka modelů letadel a helikoptér, která přivezl Karel Polák. Zájemcům odpovídal na mnohé otázky a některé modely předvedl i ve vzduchu.
Zajištěno bylo i občerstvení od pevného po tekuté. Velká účast i za ne příliš přívětivého počasí ovšem pořadatele zaskočila, takže se grilované uzeniny již na některé účastníky nedostaly.

Slavnost se vydařila i přes již zmiňované ne příliš příznivé počasí - pěkný liják se spustil až v pozdním odpoledni, ale to již byli zřejmě všichni účastníci v pořádku doma. Odhadovaná účast 450 až 500 lidí.

Nezbývá než všem, kteří tuto oslavu připravovali a podíleli se ní, poděkovat. Všem popřát hodně hezkých výhledů a rozhledně Vlčí hora další spokojená léta pod dohledem dobrých hospodářů.

17. 5. 2014 Severní stopou
Fotografie:
Jaroslava Leksy
Mikuláše Peterky
Jana Tomišky
Za pošmourného počasí a občasného mrholení se v Dolní Poustevně na všechny trasy, jako vždy pečlivě připravené a vyznačené, vydalo celkem 920 turistů a šest psů (bez záruky). Mokrou přírodou, okolo několika pěkně upravených křížů, rybníčků i lesem se nás z Krásné Lípy prošlo 5!
Již po cestě na start jsme se setkali s našimi kamarády z polské Lubaně (asi 15), kteří i v ne příliš příznivém počasí vážili dlouhou cestu a opět nezklamali. Bohužel nedorazili naši kamarádi z Neustadtu.
V cíli, již tradičně Na Čtverci, jsme poseděli, najedli, popili, poslechli několik písniček, rozloučili s kamarády a jeli domů.
Děkujeme tímto Jardovi Leksovi a jeho kolegům za velmi pěkně připravený pochod a věříme, že za rok se sejdeme za lepšího počasí.
Zhodnocení od Jaroslava Leksy je zde (pdf), tisková zpráva od Magdalény Jenčíkové zde.

1. 5. 2014 Výlet na Karlovu výšinu
Fotografie:
Mikuláše Peterky, Vlasty Kocmana
Velkým překvapením byla hlavně nadpoloviční účast"přespolních" a to díky fungujícím stránkám KČT. Účastníci přijeli z Jiříkova, Varnsdorfu, Litoměřic, Horního Prysku a až ze Štětí. Celková účast 19 osob.
Přivítání v 10 hodin u tur. skřínky s částečnou změnou plánu zaměřenou po plánované trase s podrobnější historií města a okolí, včetně městského parku, sochy lva, Ditrichovy hrobky, hřbitova a dalšího okolí, včetně rozhledny Vlčí hora a pozváním na 24. 5. k oslavě 125. výročí postavení rozhledny.
Cestou na vyhlídku jsme se podívali na Mnišský pramen a Farskou kapličku. Potom již přes Široký vrch (586 m n. m.) na Karlovu vyhlídku (566 m n. m.). Občerstvení, odpočinek, prohlídka jeskyňky, výklad o historii s popisem jednotlivých kopců jak v našem NP tak saském NP.
Ve 12.45 hod. jsme pokračovali novým tur. okruhem na srubovou chatu, kde jsme si opekli špekáčky. Zpět do Krásné Lípy jsme šli lesní cestou k Vápence, kolem historických jam a chráněnou přírodní rezervací vystoupali na Maškův (Vápenný vrch) (548 m n. m.) a dále přes Pěticestí na přání účastníků k Peterkovým s občerstvením. Již tradiční zakončení v Křinickém pivovaru.
Přálo nám počasí, výlet se líbil. Při sezení v pivovaře začalo silně pršet, ale nám to již tolik nevadilo.
Mikuláš Peterka

30. 4. 2014 Pálení čarodějnic
Fotografie:
Mikuláše Peterky
Akci organizovali hasiči z Krásné Lípy ve spolupráci s naším klubem a technickými službami města. Přálo počasí, velká účast veřejnosti a to jak mládeže tak dospělých. Hasiči pěkně pripravená velká vatra s čarodejnicí, dobrým a levným výběrem občerstvení pro všechny účastníky, doplněné k poslechu i tanci barevnou hudbou a zakončenou překvapivě velkým ohňostrojem ve 22 hodin ke spokojenosti všech přítomných.
Fotografie pořízené pouze při přípravě akce, potom již nebyl čas.
Mikuláš Peterka

27. 4. 2014 Výlet na Rysí kámen
Fotografie:
Líby Šaferové
OPS České Švýcarsko, Správa NP ČŠ a KČT Krásná Lípa zorganizovala pod vedením Jiřího Raka a Romany Kořínkové dálkový poznávací přeshraniční výlet, kterého se zúčastnilo 33 turistů ze Šluknovského výběžku a Děčína.
Autobusem jsme jeli do Jetřichovic, odkud jsme se vydali do Zadních Jetřichovic, dále na Rysí kámen, Oltářní kámen, převis Hickelshöhle, údolím Velký Zschand k Zeughausu, dále k Neumann Mühle, odkud byl domluven převoz k Waldhausu a zbytek cesty opět pěšky do Tomášova, kde pro nás přijely domluvené "taxíky", aby nás dopravily na vlakové nádraží Mikulášovice střed.
Náročnou trasu po značených cestách v délce 24 km všichni zvládli.
První zastavení bylo v zaniklé obci Zadní Jetřichovice, v údolí Křinice, pod hradbou pískovcových skal. Po mostě jsme přešli do Německa a pokračovali k dalšímu mezníku - Rysímu kameni v rokli Kozí důl, kde byl údajně zastřelen poslední rys.Terén, ve kterém jsme procházeli, byl velmi členitý, z rokle do rokle, schodů nepočítaně, k převisu Hickelshöhle jich bylo přes tři sta. V Zeughausu byla další občerstvovací zastávka ve výletní restauraci. Po ní byla domluvena návštěva infocentra, kde nás čekal okouzlující Robin (dámské osazenstvo na něm oči mohlo nechat), který nás seznámil s prací NP SŠ a s historií ochrany přírody, hlavně fauny.
Výlet byl zorganizován bezchybně, časový harmonogram byl propočítán tak skvěle, že jsme se do něj vešli a ještě zbyl čas na pivečko v závěru cesty v Tomášově.
Mnozí se obávali, že bude výlet nad jejich síly, ale protože počasí vyšlo na jedničku, trasa byla dobře rozvržena, účastníci byli dochvilní a ukáznění, nálada udržována, sešli se samí přátelé turistiky,... mohla bych hledat další důvody, nenacházím, a tak mohu jenom konstatovat, že to prostě klaplo.
Líba Šaferová

25. - 27. 4. 2014 3 dny - 3 státy - 3 pochody
Fotografie:
Jana Tomišky
Do Lubaně nás vyjelo pět. Po cestě jsme se stavili u Olbersdorfského jezera. Na koupání to nebylo, ale i části důlního zařízení stály za zhlédnutí.
V Lubani jsme se přihlásili k pochodu, ale udělali jsme si svůj vlastní - návštěva nedalekého starodávného města Boleslawce, známého výrobou keramiky, která se udržuje i v dnešní době. Bohužel muzeum keramiky opravují, a tak jsme se mohli potěšit keramikou jenom v informačním středisku. Z obrázků je vidět upravenost města, památky...
Následoval přejezd do Bílého Potoka na ubytování ve výborném RZ Jizerky. V podvečer do Nového Města pod Smrkem se zastávkou u Obřího sudu nad Libverdou a tradiční "seznamovací večírek", na kterém jsme se sešli s kamarádem Kájou i s kamarády z Nového Boru.
Sobotní trasu jsme si udělali opět svoji - Hubertka, U Červeného buku, Hubertka, Bártlovka a RZ Jizerky. Na startu jsme se sešli s našimi kamarády z Neustadtu. Po cestě nás překvapil lijáček, ale právě jsme se posilovali v bufetu u Hubertky, tak nám ani moc nevadil.
Večer jsme poseděli a popovídali s přáteli z N. Města p. Smrkem na Bártlovce.
Nedělní program se nakonec "smrsknul" na návštěvu Liberecké výšiny, na které jsme se neplánovaně dlouho, ale rádi, zdrželi. Výborné jídlo, velké porce a velmi pěkné ceny, jak je vidět z fotografie jídelníčku. Příjemný pan vedoucí nám ochotně ukázal salonek, sál i jeden z pokojů (každý má soc. příslušenství). Vzhledem k tomuto příjemnému zdržení jsme již nepodnikli žádný pochod, ale jeli jsme rovnou cestou domů.

20. 4. 2014 Velikonoční jízda v Budyšíně
Fotografie:
Mikuláše Peterky
Líby Šaferové
Iva Šafuse
KČT Krásná Lípa, o.p.s. České Švýcarsko a Křinický pivovar uspořádaly v neděli 20.4.2014 autobusový zájezd do Horní Lužice na jízdu velikonočních jezdců.
Bus naplněný 54 účastníky vyrazil ze Šluknovského výběžku směrem na Budyšín. Zde byla uskutečněna neplánovaná zastávka, která všechny potěšila, protože pan Rak nás odvedl do historického centra města, které je střediskem Lužických Srbů - nejmenšího slovanského národa.
Odtud jsme pokračovali do obce Pančice - Kukow (Panschwitz - Kuckau), kde nás v místní základní škole přivítal emeritní učitel, aby nás krásnou češtinou seznámil s tradicemi Lužických Srbů. Video se nepodařilo spustit, tak se můžeme těšit na promítnutí někdy na podzim v Křinickém pivovaru.
Kolem poledne jsme se vydali do kláštera St. Marienstern, kde jsme měli zhlédnout tu největší atrakci. Na prostorném nádvoří za krásného slunečného počasí všichni očekávali příjezd jezdců. Už ze setkání ve škole jsme věděli o organizaci obou jízd, jejichž jezdci se nesmějí setkat, ale nedovedli jsme si to představit. Skutečnost předčila očekávání. Jezdci v černém, s cylindrem, krásně ozdobení koně, písně a modlitby se nesly mezi zdmi kláštera. Když první skupina několikrát objela nádvoří a vydala se na další trasu, spěchali jsme do další vesnice naproti druhé jízdě. Zde v krásně upravených statcích měli jezdci občerstvovací přestávku, postaráno bylo dobře i o koně. První skupina měla108 jezdců, druhá 272. Jezdci, kteří jeli poprvé, byli označeni zeleným věnečkem, stříbrný měli ti, co jeli po pětadvacáté. Se zlatým věnečkem (50 jízd) jsme žádného jezdce nezahlédli. Dozvěděli jsme se, že je ctí zúčastnit se jízdy a že si to jezdci sami hradí.
Zájezd se všem líbil. Děkujeme jmenovitě Mikšovi Peterkovi za organizaci a Jirkovi Rakovi za průvodcování.

5. 4. 2014 Návštěva štoly sv. Jana Evangelisty v Jiřetíně pod Jedlovou
Fotografie:
Mikuláše Peterky
Líby Šaferové
Na turisty jsem čekala na nádražíčku v Horním Podluží. Prohlédla jsem si krásnou kašnu se znakem obce, bohužel ještě mimo provoz, sezóna ještě nezačala. Do příjezdu vlaku jsem měla čas, a tak jsem se šla podívat k nedaleké kozí farmě, kdy začnou s prodejem mléka a sýrů. I zde jsem měla smůlu - s letošním prodejem se začne 15. 4. 2014. Stejný termín mají i s otevřením štoly, ale tam jsme se domluvili na návštěvě v předtermínu, protože akcí je hodně...
Od vlaku jsme se vydali směrem k Dolnímu Podluží, u chaty Spojařky jsem odbočili doprava a napojili se na nově vybudovanou cyklostezku. Pan Čech, správce a průvodce štoly v jedné osobě, nás už čekal. Provedl nás zpřístupněnými chodbami v délce 640 m, upozornil nás, jak se máme chovat v případě "střetu" s netopýry.
Štola má léčivé účinky. Vlhkost vzduchu dosahuje 90 %,je zde trvalá teplota 10 °C, voda má 4°C. Toto prostředí je vhodné pro astmatiky. Kámen Glück (Štěstí) je dohladka vyleštěný kus skály, který má silné magnetické účinky. Když přiložíme ke kameni ruku, energie sálající z kamene rozechvěje konečky prstů a bolest ustupuje. Prý sem přijíždí stále více lidí jen kvůli léčivému kameni.
Poutavé povídání se nám všem líbilo a myslím, že stojí za to se do štoly vracet.
Počasí pro tento den nebylo nakloněné vyhlídkám, a tak jsme se rozhodli akci ukončit. Plánovaný výšlap na Tolštejn nebo Jedlovou zrealizujeme někdy příště.
Líba Šaferová

A Mikuláš Peterka ještě pokračuje:
Prochladlí jsme uvítali pozvání Libušky k ní domů na horký čaj a dobrou buchtu. Na oběd jsme šli do restaurace "Zlatá podkova". Po velmi chutném obědě jsme se s vedoucí akce Libuškou s poděkováním ve 13 hodin rozloučili. Pro dobrý čas jsme zvolili cestu domů pěšky kolem přírodní rezarvace "Velký rybník".
Odměnou nám byl překvapující pohled na párek velkých jeřábů, kteří se majestátně procházeli za rybníkem na velké louce. Byla to neskutečně krásná podívaná, poněvadž jsou v naší oblasti velmi vzácní. Jsou asi proto také velmi ostražití, viděli jsme je na dálku a tak jsme je ani nemohli vyfotit. Ale zážitek to byl mimořádný. Rybáři je zde viděli také poprvé, ani jim se do fotoaparátu raději nevystavili.
Pěknou probouzející se přírodou a s dalšími nevšedními dojmy jsme přišli v 15 hodin do Krásné Lípy.
Byla to povedená, zajímavá akce, dobře a zodpovědně připravená a jistě se do štoly v teplejším počasí ještě znovu podíváme.

30. 3. 2014 Výlet na Stolpen a Königstein
Fotografie:
Líby Šaferové
Ivo Šafuse
Je za námi další krásný výlet do Saského Švýcarska, který zorganizovaly KČT Krásná Lípa a OPS České Švýcarsko. Autobusového zájezdu se zúčastnilo asi 100 turistů pod taktovkou starostlivého Mikši Peterky a průvodců Jiřího Raka a p. Liškové.
První zastávka byla nedaleko města Hohnstein, kde jsme se prošli údolím plným odkvétajících bledulí. Je to údajně největší lokalita ve střední Evropě.
Následovala prohlídka hradu Stolpen, jehož historie spadá do 13.století, kdy byl opevněným slovanským panským sídlem. Hrad i městečko byly vybudovány na čedičových sloupech. K mimořádné atrakci patří nejhlouběji vyhloubená čedičová studna na Zemi. Horníkům trvalo 24 roků, než dosáhli hloubky 84,4 metru.
I pevnost Königstein, postavená na mohutné stolové hoře, patřila k Českému království. Od 15.stol. patří k Sasku. Zaujal nás Studnový dům, kde se nachází studna hluboká 152,5 metru. Výhledy z plata pevnosti do údolí Labe, na městečka kolem, na hrdou stolovou horu Lilienstein na protějším břehu, Bastei, Schrammsteiny... Vzdálenější skalní útvary byly v mlhovém oparu. I tak to byla nádhera.

29. 3. 2014 Otvírání studánek - prameny Křinice
Fotografie:
Mikuláše Peterky
Ivo Šafuse
Jana Tomišky
Otvírání studánek, již tradičně u pramenů Křinice, se za krásného, slunečného a teplého počasí, zůčastnilo nečekaně mnoho turistů z blízka i daleka - Krásné Lípy, Varnsdorfu, Rumburku, Litoměřic, Pihelu a z dalších míst. Jak je již poslední dobou zvykem, nejpočetnější výpravou byly turisté, tedy hlavně turistky z KČT Varnsdorf.
Mikuláš Peterka po přivítání připomněl historií pramenů, jejich první úpravy i obnovení v 90. letech KČT Krásná Lípa i s jejich každoročními úpravami. Po posezení, povídání, předání pěkných diplomů a ... jsme se rozloučili a část účastníků zakončila pěkný výlet v hospůdce Dřevěnka.

26. 3. 2014 Za bledulemi do Waltersdorfu
Fotografie:
Mikuláše Peterky
Ivo Šafuse
Během šesti kalendářních dní jsme navštívili s kamarády 3 zajímavé lokality bledulí. Poslední plánovanou waltersdorfskou nebylo možné odkládat, i když dle nadmořské výšky se dá plně srovnávat s pátečními bledulemi pod Tolštejnem, které byly v pátek plném rozvětu. Rozdíl expozice je však hodně znatelný!
Z Krásné Lípy nás odjelo 7 rychlíkem v 13.17 hod. Po nástupu nás velmi příjemně překvapilo 10 kamarádů z Rumburka, Jiříkova a Varnsdorfu. Příjezd do Dolního Podluží, přivítání, krátké seznámení s výletem a pro chladné počasí (jen 8°C) jsme se vydali k pěšímu hraničnímu přechodu Herrenwalde. Byli jsme "v jiném světě" - čistota, pořádek, květinová jarní a velikonoční výzdoba, pěkné roubené a podstávkové domy, upravené zahrádky. Čím jsme se více blížili k centru obce Waltersdorf, tím bylo vše krásnější. Obec jsme si prohlíželi podél hlavní silnice a nevěděli jsme, na kterou stranu se dříve koukat a fotografovat.
Je zde tepleji než u nás, i když nejvyšší kopec Lužických hor Luž 793 m n. m. máme jako na dlani a je vzdálen jen 4 km. Bylo to vidět na jarních květech zlatého deště, rozkvétajících třešní, slivek a dalších okrasných keřů, šafránů, krokusů, sasanek, čemeřice a další jarní květeny. K mému zklamání byly v dolní části obce již bledule úplně odkvetlé. Dosti táhlým stoupáním byla ale ve mně jiskřička naděje. Po příchodu na lokatilu na konečné městské dopravy pod lyžařským vlekem, nám ale přálo štěstí. Stihli jsme ještě kvetoucí, spíše již odkvétající bledule, takže plán výletu byl naplněn. Lokalitu jsme si vychutnali a vyfotili. Protože bylo chladno, něco jsme rychle k svačině zakousli, zapili teplým čajem a znovu stejnou cestou zpět.
Malebnou obce Waltersdorf jsme po 16. hodině opustili. Spěchali jsme do pěkné hospůdky PS chaty v Dolním Podluží si odpočnout a občerstvit se. Při pěkném posezení jsem poděkoval kamarádům za nečekanou a překvapivou velkou účast, seznámil je s našimi nejblížími klubovými akcemi a zájezdy. V 17.40 hod. jsme se rozloučili s příjemným personálem a v 18.08 hod. jsme jeli zpět vlakem do svých domovů.
Mikuláš Peterka

22. 3. 2014 Jarní sraz turistů ve Šluknově
Fotografie:
Mikuláše Peterky, první část
Již při nástupu do vlaku v 9.30 v Krásné Lípě bylo vidět nečekaný zájem o zahájení turistické sezóny - vlak byl po nástupu účastníků z Rumburka a okolí naprosto plný.
Příjezd v 9.55 do Šluknova, příjemné setkání s našimi přáteli z Neustadtu. Zahájení krátce po 10 hodině na náměstí, bohužel ale většina účastníků nic neslyšela, vzhledem k absenci mikrofonu a příslušné aparatury. Program pestrý a bohatý, každý si mohl vybrat z několika možností. Krásnolipští uvítali přistavení autobusu s odvozem do Kunratic a pak pěkným výstupem ke kříži na dominantní kopec Hrazený s odbočkou až na čedičový vrchol a zpět po zelené do obce Knížecí, kde nás zase čekal autobus do Šluknova na další odpolední program. Po příjezdu jsme navštívili lesnickou školu s fundovanou prohlídkou a zajímavým povídáním zástupce ředitele. Chutně jsme se naobědvali v restauraci kulturního domu u náměstí. Ve 14 hodin bylo ve společenském sále oficiální zahájení jarního srazu. Následovalo vystoupení krásnolipského folklorního souboru Dykyta, které bylo oceněno dlouhým potleskem. Poté hrála až do 17. hodiny k poslechu a tanci kapela z Mikulášovic.
Jelikož nám vlak odjížděl domů v 15.59 tak jsme za silného deště s dobrými pocity a spokojeni odjížděli ve velké většině do svých domovů.
Těšíme se na opětné setkání s kamarády a turisty.
Mikuláš Peterka

21. 3. 2014 Bledule u Tolštejna
Fotografie:
Mikuláše Peterky
Líby Šaferové
Krásné jarní počasí vydrželo i na druhou letošní vycházku za bledulemi. Po výletu do Slunečné se nás sešlo sice jenom šest, i tak jsme si odpoledne hezky užili. Na Tolštejn jsme to vzali oklikou přes Křížovou horu. Potkali jsme zde starostu Jiřetína, který nám pověděl o terénních úpravách, jež zde provádí pracovníci obce. Je takové sucho, že se nám nepodařilo napumpovat vodu ze studny.
Pokračujeme k úpatí Jedlové, obcházíme bukový les, po sjezdovce a pod lanovkou si to krátíme přes pastviny do osady Rozhled. Scházíme na asfaltku a pod Tolštejnem odbočujeme k cíli.
Louka, která byla loni při květu bledulí celá bílá, nám nabízí skromnější podívanou. O to více hledáme co nejkrásnější shluky a fotografujeme.
Podruhé v dnešním odpoledni si uvědomujeme, jak málo vláhy nám letošní zima přinesla.
Do Jiřetína se vracíme po mezičkách.


20. 3. 2014 Bledule pod Slunečnou
Příspěvky jsou tentokráte dva, tak je najdete u fotografií:
Mikuláše Peterky
Líby Šaferové



14. 3. 2014 Zakarpatská Rus
V Kulturním domě v Krásné Lípě se sešlo asi 25 lidí, kteří se zájmem vyslechli hezké vyprávění kamaráda a našeho člena Šebestiána Šulce o putování po horských hřebenech této zapomenuté krajiny v letech 1991-92. I když zapomenuté - v této oblasti bylo Klubem českých turistů za I. republiky vybudováno 9, podle některých pramenů až 12 turistických chat.
Všechny obrázky z této doby má Šebestián jenom na diapozitivech, tak bohužel nemůžete na stránkách vidět ani ukázku z jeho rozsáhlého archivu.


13. 3. 2014 Lužickou spojkou
Fotografie:
Líby Šaferové
Původně to měl být výlet na běžkách, ale letošní zima s námi laškuje, a tak výlet za ledopády před dvěma týdny byl po zelené trávě a zrovna tak tato vycházka.
Na jedlovském nádraží, kam jsme přijeli krásným polským vláčkem Lolkem, se sešlo 28 turistů. Přivítal nás jménem OPS České Švýcarsko pan Rak. Trasu tohoto výletu s ním připravil Mikša Peterka.
A už bez dlouhých řečí vpřed. Čeká nás 14 km v kopcovitém terénu. První stoupání vede k Jelení skále. Na kraji úvozu staré Pražské cesty míjíme sloup sv. Jakuba. Po několika metrech procházíme kolem bunkru, kde odbočujeme k Jelení skále. Z vrcholu tohoto čedičového skaliska (658 m n. m.) je krásný kruhový výhled na okolní vrcholy Lužických hor. Pozorujeme Tolštejn z jižní strany, ukazujeme si, kudy povede naše trasa dál. To už nás vede Mikša neznačenou cestou na Stožec, který je asi 1 km před námi. Je to čedičová kupa (662 m n. m.), jejíž vrchol je porostlý bukovým lesem. Zde je druhá krátká přestávka.
Pozvolna klesáme do Stožeckého sedla (605 m n. m.), přecházíme silnici. Zastavujeme se u nově nainstalované mapy Lužických hor, pan Rak nás informuje o hřebenovce, jejíž liberecká část je vyznačená, ale Ústecký kraj ještě spí.
Další pěkný výhled nás čeká z Pětikostelního kamene. Vidíme kostely na Studánce, v Dolním Podluží, v Jiřetíně, kapli na Křížové hoře - jen ten pátý kytlický pro vzrostlé stromy je našim zrakům ukryt. Pokračujeme dál po značené trase, ale najednou odbočujeme doprava a opět se lopotíme do svahu, tentokrát druhé nejvyšší hory Lužických hor Pěnkavčího vrchu (792 m n. m.). Je to mohutná znělcová hora porostlá starým bukovým lesem pralesovitého charakteru.
Scházíme na rozcestí Pod Ptačincem, opět opouštíme značenou cestu a vydáváme se na jihovýchod k česko-německé hranici, abychom došli do Herrenwalde. Zde nás čekala nejtěžší část túry - sestup po svahu podestlaném bukovým listím, pod kterým se schovávaly kameny, místy byl ještě led. Ale i tuto část jsme zvládli.
Jelikož jsme měli časovou rezervu, stihli jsme si odskočit na rychlé pivo do PS chaty.
Děkujeme organizátorům za další pěkný výlet.
Líba Šaferová
Poznámka: škoda, že pan Rak tyto výlety nedělá za náš klub. Potom by klub mohl být opět více turistický než brigádnický. Jan Tomiška


8. 3. 2014 Netradiční vlakový výlet
Fotografie:
Mikuláše Peterky
První naplánovaný a připravený výlet k MDŽ vlakem po předem vyjednaných hospůdkách od vzniku našeho klubu v roce 1981 se vydařil.
Odjezd vlakem v 10.20 hodin z Krásné Lípy.Ve vlaku nečekané a velmi příjemné překvapení, kdy nám Eva nabízela ve veliké krabici ještě teplé a velmi chutné koláčky. Do Kytlic jsme přijeli před 11. hodinou, navštívili jsme hřbitov a hrob Miroslava Horníčka, poseděli v zamluveném místním hostinci s chutným jídlem s kamarádem Vlastou z Horního Prysku a s osmi kamarády - turisty z Rumburka. Ve 12.45 jsme rozloučili s Rumburáky a ve 13.02 jsme odjeli vlakem do Relaxu v Chřibské, kde jsme neodolali chutným minutkám a dalším dobrotám. S veselou náladou jsme se ve 15.22 také rozloučili s Vlastíkem a odjeli vlakem do našeho pivovaru na nejchutnější pivo, po kterém se nám i stýskalo.
Byl to vydařený relaxační den, kterého si užili nejenom naše ženy s předsedou klubu, ale všichni, kteří se této naší první netradiční akce zúčastnili.
Kdo nemohl nebo se nezúčastnil nemusí tolik litovat, mám z tohoto výletu dojem, že jej budeme příští rok zase opakovat.
Mikuláš Peterka


22. 1. 2014 Děčín trochu jinak
Fotografie:
Mikuláše Peterky
Líby Šaferové
Další ze série vydařených turistických výletů organizovaných průvodcem J. Rakem a D. Štefáčkovou za spoluúčasti magistrátu města Děčína, tentokráte odpolední středeční historickou prohlídkou okresního města. Sraz v nádražní hale ve 13.45 byl překvapující - 59 účastníků.
Trasa - Židovská synagoga s prohlídkou a průvodcem, procházka nově značenými pěšinami a vyhlídkami pod Pastýřskou stěnou, sestoupení k Labi, prohlídka nové vybudované "skalní feraty" s výstupem na Pastýřskou stěnu (u bývalého výtahu), dále přes Tyršův most a "Dlouhou jízdou"na děčínský zámek. Posezení s občerstvením v zámecké kavárně. Vyvrcholením byla prohlídka s průvodcem Růžovou zahradou a nově rekonstruovanou průchozí chodbou do kostela Povýšení svatého kříže. Prohlídka kostela celý výlet ukončila.
Nezbývá než moc poděkovat organizátorům a všem průvodcům této povedené a zajímavé akce.


10. - 12. 1. 2014 Zimní stanování na Vlčí Hoře
Fotografie:
Mikuláše Peterky
Jana Tomišky
Letošní, již 32. ročník, Zimního stanování na Vlčí Hoře, proběhl za podmínek zdaleka nepřipomínajících název této akce. Jistě byli mnozí účastníci jarním počasím zklamáni. Trochu náladu vylepšil jenom celonoční silný vítr a ranní slabý mrazíček.
Účastníci se scházeli v příjemném prostředí na chatě českolipských turistů na Vlčí Hoře, stany postavili na přilehlém pozemku. Prezentovalo se 21 spáčů v 11 stanech. Nejstarším účastníkem byl Ladislav Mühlstein z Děčína (1946), nejvzdálenějším Maria Pirhlová ze Staré Lubovně. Oba obrazovou knihu "Pohledy do minulosti", vydanou naším klubem. Každý účastník obdržel nový účastnický diplom a kalendář klubových akcí na rok 2014.
Na stanování se stavilo i 23 turistek z Varnsdorfu.
V sobotu se účastníci rozešli na výlety všemi směry, den zakončil večer při kytaře Petra Randuse.

8. 1. 2014 Z Uralu na sever k deltě Obu
Přednáška se nad očekávání vydařila jak do počtu účastníků - 45, tak i tradičním, poutavým a vtipným projevem i pěknými diapozitivy přednášejícího Jiřího Raka. Popíjení dobrého pivního moku dojem z přednášky jen umocnilo. Společné posezení pokračovalo ještě s diskusí po přednášce v restauraci pivovaru.
Již nyní se těšíme na další přednášku příští středu 15.1.
Mikuláš Peterka

1. 1. 2014 Novoroční výstup na Vlčí horu
Fotografie:
Mikuláše Peterky
Jana Tomišky
Na náměstí v Krásné Lípě se sešlo po silvestrovské noci v 11.30 hod. l4 osob i s předsedou Ústecké turistické oblasti PhDr. Janem Eichlerem. Již tradičně nás přišel pozdravit a přivítat v Novém roce starosta města ing. Zbyněk Linhart.
Šestikilometrová trasa vedla do Krásného Buku, stoupáním na Sněžnou, okolo historické kapličky a kolem kozí farmy do Dlouhého dolu, stoupánim k Nobilis Tilia a po turistické žluté značce na rozhlednu. Příchod ve 12.45 hod. Zde nás již čekala parta v počtu 15 členů a příznivců klubu s předsedou klubu Vaškem Hiekem, který přivítal přítomné a všichni si připili k Novému roku naším tradičním výrobkem - Lužickou bylinnou.Jirka Rak přispěl tmavým Falkeštejnem z Krásnolipského pivovaru, nechyběla tradičně ani chutná slivovička.
Zvláštností bylo předání čestného uznání za dobrou práci v klubu předsedou Ústecké oblasti našim dvěma členům manželům Boháčovým, kteří se nemohli zúčastnit prosincové výroční členské schůze.
Pro nečleny byl rozdán i náš nový klubový kalendář, byly podány informace o lednových akcích klubu a informace o letošním 125. výročí postavení rozhledny - oslavy budou i s kulturním programem 24. května. Po pokochání se výhledy z vrcholu rozhledny jsme se rozešli či rozjeli k našim domovům. Skupina členů ještě navštívila restauraci Vlčárnu.
Mikuláš Peterka