Historie klubu
Celou krásnou krajinu od řeky Labe až po severní svahy Lužických hor, která dnes patří k česko-německému pomezí,
pokrýval téměř úplně na počátku doby zachycené historickou pamětí hustý pomezní hvozd. Ten od sebe odděloval Českou kotlinu
a Lužici a vedly jím jen nečetné stezky. Pro své poměrně drsné podnebí nebyl tento kraj dlouho souvisle osídlen.
Nebyly zde příhodné podmínky ani pro zemědělství, ani se zde nenalezla žádná významná ložiska nerostných surovin.
Teprve v průběhu 13. století se zde po příchodu kolonistů z Německa začíná více rozvíjet síť lidských sídel. Tehdy ovšem
lidé hleděli především na obživu a zajištění budoucnosti svých rodin, krásy přírody samozřejmě vnímali, o čemž svědčí i sama
německá jména obcí (Krásná Lípa, Krásný Buk, Krásná Niva, Krásné Pole atd.), ale do nejkrásnějších partií Labských pískovců
tehdy spíše zabloudil lovec či prospektor, než milovník přírody.
V 18. století však zdejší krajinu objevili malíři. Byli to např. Anton Graff a Adrian Zingg z drážďanské umělecké akademie,
oba původem ze Švýcarska. Zdejší místa považovali za vzor ideální přírodní krajiny, zejména pro její neporušenost, divokost
a krásu - jak to ostatně odpovídalo uměleckým názorům vrcholícího romantismu. V této době dochází k rozšíření zájmu o vnímání
krás přírody jako součásti duchovního života člověka. Turisticky začíná být celá oblast využívána teprve na přelomu 18. a 19.
století. Tehdy se ovšem této nové zálibě věnovali pouze lidé majetní a učenci. Doba romantismu přinesla zcela nové pohledy
na krajinu plnou záhadných skalních útvarů, bizarních skalních měst a tajemných roklí - což bylo právě to, co bylo po dlouhou
dobu jako hospodářsky nevyužitelné prostě opomíjeno. Panstvo zde začalo budovat lovecké zámečky a útulky pro lovce
(na Tokáni, Šternberk u Brtníků aj.), Kinští v 19. století zpřístupnili některá významná místa na svém panství
(např. přístup k Mariině vyhlídce a chatku na jejím vrcholu, totéž na Vilemínině stěně a na Rudolfově kameni). Koncem
19. století je upraven i přístup na Pravčickou bránu a nahoře zbudován hotel, který byl již stavěn v souladu s přírodou.
V téže době jsou splavněny některé úseky na říčce Kamenicí (Tichá a Divoká soutěska). Později vznikají i první rozhledny
a hostince na vrcholech hor (Studenec, Růžový vrch). V 80. letech 19. století jsou zakládány první turistické spolky,
o něco později se budují první turistické cesty a brzy dochází k výraznému rozmachu turistiky, který je dále následován
budováním užitkových staveb (rozhledny, hostince apod.).
Nejstarší dochovaná zmínka uvádí již v roce 1882 Touristenklub v Krásné Lípě. O něco později, a to v r. 1884,
vznikl v sousedním Kyjově (Khaa) Gebirgs Verein für das Khaatal. Na popud krásnolipského klubu pak byl 1. 9. 1885 založen
Gebirgs Verein für das nördlichste Böhmen (Horský spolek pro nejsevernější Čechy), jehož předsedou se nadlouho stal
MUDr. Johann Hille z Krásné Lípy. Hned v prvním roce své existence měl spolek 7 odborů s celkem 327 členy: Chřibská (100 členů),
Krásná Lípa (80), Brtníky (70), Vlčí Hora (20), Zahrady (12), Císařský (25), Doubice (20). V dalších letech se spolek nadále
rozrůstal. Jednak novými členy, ale i celými novými odbory: v roce 1886 přistoupily odbory ze Šluknova, Velkého Šenova,
Krásného Buku, Lipové a Jiřetína p. J., v roce 1893 se kyjovský Gebirge Verein změnil také v odbor spolku, přistoupil
i Jiříkov. Konečně po I. světové válce přistoupil jako další odbor původní Gebirge und Verschonerungs Verein Mikulášovice, atd.
Spolek měl tak nakonec celkem 23 odborů s více než 3.900 členy.
Činnost odborů byla od samého začátku velice čilá a neomezovala se pouze na vycházky do přírody, ale i na budování
značených a upravených turistických cest a různých zařízení. Tak například již v roce 1887 vystavěly odbory z Vlčí Hory a Brtníků
chatu na Vlčí Hoře a k ní v r. 1889 i 11 metrů vysokou kamennou rozhlednu. V r. 1903 byla již nedostačující chata rozšířena.
V roce 1891 vystavěl jiřetínský odbor 27 metrů vysokou kamennou rozhlednu na Jedlové nákladem 5.200 zl. a vedle chaty, zřízené
majitelem panství, postavil jiřetínský odbor v r. 1905 pomník F. Schillera, k jehož podstavci každý místní odbor věnoval kámen
se jménem obce. Odbor v Rumburku postavil v r. 1895 na vrchu Dymník chatu, vedle níž dal rumburský měštan August Wenschuh
na své náklady zbudovat 15 m vysokou zděnou rozhlednu. Odbor ve Varnsdorfu postavil v r. 1904 uvnitř města restauraci s názvem
Burgsbergwarte a na Špičáku chatu s rozhlednou. Mikulášovický Gebirgs und Verschonerungs Verein postavil v r. 1905 na Tanečnici
na místě své původní dřevěné rozhledny z roku 1887 rozhlednu kamennou s chatou - za 22.000 K. Kromě toho vystavěly jednotlivé
odbory celou řadu menších ochranných chat na význačných vrcholcích. Upravovaly se různé vyhlídky, budovaly se turistické trasy
a cesty. V roce 1905 byla v kyjovském údolí započata stavba Turistického mostu. Silnice z Brtníků do Zadní Doubice byla
slavnostně otevřena 6. 12. 1906. Krásnolipský odbor pak vystavěl za Černou branou dřevěný, posléze železný, most, který se od
té doby nazýval Krásnolipským.
Došlo i na dálkové trasy. V roce 1902 bylo ujednáno mezi naším spolkem a Gebirgs Verein für das Jeschken und Isergebirge
a spolkem Lusitania v Žitavě jednotné označení dálkové trasy po horských hřebenech a přes vrcholy význačných kopců z Ještědu
až na Růžový vrch modrou čtyřzubou značkou. Odtud vzniklo i pojmenování trasy: "Hřebenová" (Kammweg). V roce 1907 byla trasa
prodloužena z Růžového vrchu dále na jihozápad přes celé Krušné hory až po Hainberg u Aše a o něco později také z Ještědu
přes Jizerské hory až na Sněžku.
K 25. výročí založení spolku bylo v roce 1910 uvolněno 10.000 zl., jako příspěvek ke zřízení železniční zastávky Nová Huť.
Spolek též vydával turistické mapy a turistické průvodce.
Začátek I. světové války znamenal také pozastavení činnosti spolku, ta byla obnovena až v nových poměrech po skončení války.
Na konci čtvrtého desetiletí své existence,(pol. 20. let XX. století, měl spolek celkem 1 037 km značených cest se
2 345 ukazateli. Všechny ukazatele a značky byly kovové. Po celých 40 let byl předsedou spolku MUDr. Johann Hille z Krásné Lípy.
Zemřel 12. června 1925. Již v neděli 13. září téhož roku byla k uctění jeho památky v rámci oslav 40. výročí trvání spolku
v Kyjovském údolí poblíž soutoku Bílého potoka s Křinicí odhalena na skále 150 kg těžká pamětní deska. Krátce po druhé světové
válce byla zničena, ale v roce 2000 byla péčí KČT Krásná Lípa opět obnovena.
Přestože hlavní činností spolku bylo organizování turistiky, velmi čilá byla i schůzová činnost, často spojovaná s odbornými
přednáškami. Spolek nadto vlastnil pozoruhodnou a rozsáhlou sbírku nerostů, zkamenělin, preparovaných savců, ptáků a hmyzu.
Zajímavá byla i jeho sbírka mechů a lišejníků. Členové spolku ve své činnosti užívali moderních pomůcek - krokoměrů, map,
výškoměrů, dalekohledů a odborné literatury. Zajímavé je i to, že spolek byl schopen putujícím studentům poskytovat zdarma
přístřeší a snídani.
Ve dnech 27. 9.-3. 10. 1887 uspořádal spolek velkou přírodovědnou výstavu v sále hotelu na náměstí. Byly zde vystaveny
m.j. bohaté dendrogologické sbírky z místních výskytů, umělá zahrada s fontánou a mnohé zajímavosti, jimiž by se mohla
chlubit i renomovaná muzea. Výstavě vévodila busta A. V. Humboldta.
Spolek pořádal každoroční slavnosti slunovratu, které se odehrávaly na Kamenné Horce. Každoročně se pořádal ples, jehož výtěžek
sloužil k dotování turistických akcí. Členové spolku, ač neměli stejnokroj, označovali se jednotnými klobouky ozdobenými květem
horské protěže.
Považovali jsme za nutné tuto poměrně obsáhlou pasáž vtělit do povídání o historii turistiky v Krásné Lípě, protože je vždy
dobré vědět, co zde dříve bylo. Kromě toho činnost našich předchůdců byla tak rozvinutá a na tak výborné odborné úrovni,
že je nutné ji připomenout.
Všechna tato přebohatá a po desetiletí rozvíjená činnost byla natrvalo ukončena druhou světovou válkou. Turistika tím samozřejmě
neustala, jen jí přibyly jiné problémy - brzy po válce se nejkrásnější místa v příhraniční oblasti stala uzavřenou zónou,
kam nebyl volný přístup. Turistická zařízení chátrala a zanikala. Teprve začátek 80. let XX. století dává v této oblasti novou
naději - je znovu založen turistický spolek, začínají se opravovat zchátralá zařízení a značení, z ruin znovu vstávají i chaty
a rozhledny. Turistika, ať organizovaná či nikoli, se znovu stává oblíbenou volnočasovou aktivitou širokých vrstev lidí,
kteří v sobě opět nalezli zájem o přírodu a pobyt v ní spojený s poznáváním jejích krás.
S náporem návštěvníků ovšem vzrůstá i možnost ohrožení přírodních krás celé oblasti, a proto se přistupuje k jejich systematické
ochraně. V roce 1972 byla vyhlášena Chráněná krajinná oblast Labské pískovce. Později z ní byla vyčleněna ta část krajiny,
která podle odborníků potřebuje výraznější ochranu, a tak v roce 1999 vznikl na základě zákona č. 161/99 Sb. Národní park
České Švýcarsko. Sídlem jeho správy se stalo městečko Krásná Lípa.
Podívejme se nyní do historie turistiky v regionu
po druhé světové válce.
Po odsunu převážné části původního německého obyvatelstva zanikl i horský spolek. Majetek byl na základě dekretů prezidenta
republiky (např. dekret č. 5 z 19. 5. 1945) konfiskován a dostal se do správy a později i do majetku Klubu českých turistů.
Šlo mj. o více jak 40 hradů a zámků a téměř 120 jiných objektů. KČT, který před válkou rozvíjel svoji bohatou činnost především
ve vnitrozemí, se nyní snaží působit na celém území státu. První poválečná valná hromada Klubu se konala v Praze už 8. 12. 1945.
Ve Šluknovském výběžku vznikl první poválečný odbor KČT ve Varnsdorfu na schůzi v restauraci Stalingrad, později ho následovaly
další. Například v r. 1949 v Jiříkově, v r. 1954 v Dolní Poustevně, v r. 1957 ve Šluknově atd. V padesátých letech působil
krátce odbor turistiky ve Chřibské a v Mikulášovicích. Většina těchto odborů pracovala pouze s mládeží. Pozoruhodný byl
i celkový vývoj v této oblasti. Dne 30. 5. 1948 byly všechny turistické spolky včleněny do Sokola, poté až do roku 1989 do ČSTV.
Odbory ze Šluknovského výběžku byly díky panující centralizaci sdruženy v rámci okresu Děčín.
V současnosti existující Klub českých turistů Krásná Lípa byl založen dne 11. listopadu 1981 v tehdejším závodním klubu
závodu Elite jako turistický oddíl TJ Krásná Lípa. Hned téhož roku úspěšně absolvovali tři členové oddílu školení cvičitelů.
KČT Krásná Lípa není sice přímým následníkem Horského spolku, ale ve své práci na jeho bohatou činnosti navazuje a udržuje
zde turistickou tradici. To, že si krásnolipští turisté vždy vedli dobře, dokazují i pocty, které jim byly uděleny.
Např. v r. 1986 obdrželi hlavní cenu roku od ÚV ČSTV, v r. 1987 obdrželi opět ocenění podobného významu a v r. 1995 zvítězili
v celorepublikové soutěži "Turisté na pomoc přírodě".
Krásnolipské náměstí s kostelem sv. Maří Magdalény
Krásnolipské náměstí s budovou OPS České Švýcarsko